Valšovice okouzlí dalekými výhledy i nádhernými lesy
Valšovice byly a jsou malou vesnicí uprostřed lesů na náhorní plošině vybíhající z Maleníku do oblasti Záhoří. Krásný výhled a pěkná příroda dnes dělají z této vesnice jednu z nejhezčích integrovaných obcí města Hranice.
Nejstarší dějiny Valšovic jsou zahaleny tajemstvím. Podle domněnky některých historiků byla předchůdcem dnešní vesnice osada Kaly, o které však nemáme žádné věrohodné zprávy.
Podle pověsti, kterou si naopak vyprávěli lidé ze vsi, založil Valšovice uhlíř Valcha, který zde pálil dřevěné uhlí. Nálezy černé země v lesích kolem obce by tomu nasvědčovaly, pokud se ovšem budeme striktně držet historicky doložitelných indicií, pak obec vznikla někdy v polovině 14. století.
Nejstarší písemný doklad o existenci osady totiž pochází z roku 1371, kdy Valšovice koupil od Jana z Dobrotic příslušník významného moravského panského rodu Vok III. z Kravař. Obec se tak stala součástí helfštýnskému panství, kde zůstala až do konce patrimoniální správy. V roce 1452 dal Vok ze Sovince obyvatelům obce právo volně dědit majetek po svých předcích a další výhody. Třeba vařit pivo pro svou potřebu při senosečích.
Mnohem horší situace potkala zdejší obyvatele po třicetileté válce. Nová vrchnost reprezentovaná Kardinálem Ditrichštejnem navýšila odvody i roboty a stížnosti obyvatel vesnice tak trvaly až do konce vrchnostenského zřízení.
V roce 1911 si obyvatelé vesnice, bylo jich tehdy něco kolem 160, postavili vlastní školu. Za první světové války padlo na evropských bojištích 12 obyvatel obce. Významným zdrojem obživy pro místní obyvatele byl vždy les. Původně panské lesy sloužily dle různých privilegií i obyvatelům obce. Ti zde mohli sbírat klestí nebo pást dobytek.
Školní polesí funguje dodnes
Po zrušení patrimoniální správy byla až do roku 1920 majitelkou lesních pozemku velkostatkářka Antoinetta, hraběnka z Althann. Té byla část majetku zabavena po I. pozemkové reformě, část poté věnována státem k založení Školního polesí. To bylo součástí SLŠ v Hranicích a funguje dodnes. Mimo běžných lesnických činností spravuje také pozoruhodnou lesní naučnou stezku, která na svých asi čtyřech kilometrech prozradí mnohé tajemství lesa. U Školního polesí je také altán, kde se dá posadit a odpočinout a také pokochat se překrásným pohledem na Kelčský Javorník i vzdálené Beskydy.
Obec patřila původně pod Paršovice. Až v pozdějších letech, konkrétně v roce 1954 se s velkou slávou osamostatnila, aby se po pár letech, už beze slávy, stala zase součástí Hranic. Přesto se v obci podařilo mnohé vybudovat. Z památek připomeňme kříž z roku 1857, pozoruhodnou sochu sv. Jana Nepomuckého.
Od roku 1846 až do roku 1965 v obci stávala stará kaple. V tomto roce byla zbořena. Naštěstí se obyvatelé obce domluvili a o rok později vysvětili novou kapli, která měla zároveň sloužit jako obřadní síň. Má pozoruhodný stavební sloh, nicméně slouží.
Poslední větší stavbou v obci byla dostavba sportovního areálu. Ten slouží všem, je však hodně zaměřen na pétanque, tedy sport, který má v obci velkou základnu.
Jestli něco opravdu musím Valšovickým závidět, je to překrásné okolí. O výhledech z obce už byla řeč. Krásné jsou zdejší lesy či soustava tří větších vodních nádrží a čtyř malých jezírek nacházejících se na potoce Krkavec. U posledního z lesních rybníků stojí dřevěný altán, z nějž můžete pozorovat ryby pod hladinou. Prostě úžasné místo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
