Vánočka je magické pečivo, proto měl každý svoji
Vánočka je tradiční pečivo ze sladkého kynutého těsta, jehož počátky sahají až do středověku. Její pečení je doložené už ve 14. století. Vánočka dostala během historie spousty výrazů, např. calta nebo Striezel. Tento pojem se v Německu používá dodnes: Weihnacht Striezel nebo také tradiční štóla Stolle. Proslulost německé štóly vznikla v 15. století v Drážďanech a je tedy o jedno století mladší než naše vánočka.
Vánočky kdysi dávali lidé jako dar koledníkům, což byl výraz štědrosti, která se k vánočnímu období váže. Například o Štědrém večeru chodili koledovat obecní pastýři nebo slouhové, kteří zpívali vánoční požehnání a po světnici rozhazovali hrách. Pokřikovali při tom „na jehňátka, na telátka, na selátka“.
„Dělali to proto, aby hospodáři prosperovalo jeho hospodářství a rodila se mu nová zvířata, nový dobytek. Za to pak dostávali právě třeba vánočku,“ vysvětluje ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink a dodává: „tvar vánočky měl symbolizovat miminko, což má symbolizovat Ježíšovo narození. V některých krajích dokonce dostávaly děvečky jako výslužku v selských staveních na svátek svatého Štěpána vánočku zabalenou v zavinovačce.“
Magická vánočka
Vánočka se používala i k různým magickým vánočním rituálům. Když například hospodyně zadělávala těsto na vánočku, nesměla u toho promluvit. Děti nesměly skákat kolem hospodyně, protože by prý těsto správně nevykynulo. Z vánočky se taky věštilo. Když se připálila nebo praskla, znamenalo to, že rodinu zřejmě potká něco špatného.
Na vánočním stole byla většinou celá hromada vánoček. Každý člen rodiny měl totiž svoji. Takže když bylo v rodině 11 dětí, 2 rodiče, 2 prarodiče, peklo se jich patnáct. Záleželo ale na tom, jak bohatá rodina byla. V některých byli rádi, že mají alespoň jednu a někteří si ji chodili vykoledovat. Podle zámožnosti rodiny se taky zhruba od 19. století přidávaly do vánočky rozinky, mandle a marcipán.
Vánočka z 9 copů pro štěstí
Vánočka se pletla z devíti copů, protože devítka je považovaná za šťastné číslo. I na štědrovečerním stole by mělo být devatero pokrmů a vánočka z devíti copů byla zároveň přáním štěstí do nového roku. Naši předkové totiž považovali Vánoce právě za počátek nového roku. Přelomovým dnem pro ně byl Boží hod vánoční. Každá vrstva má svůj symbolický význam. Spodní pletýnka představuje zemi, slunce, vodu a vzduch. Prostřední pletýnka rozum, vůli a cit a vrchní tzv. točenka vědění a lásku.
