Včelaři v regionu bojují s varroázou. S infekcí, kvůli které někteří vloni přišli o polovinu včelstev

28. leden 2015

Včelaři vyrážejí na kontrolu úlů. Chtějí se ujistit, jestli zabrala léčba, která má ochránit včely proti nejčastějšímu infekčnímu onemocnění - varroáze.

Na svědomí je má okem téměř neviditelný roztoč podobný klíštěti. Včely oslabuje a přenáší nejrůznější choroby. Část chovatelů kvůli varroáze vloni přišla až o polovinu včelstev.

„V této chvíli máme měsíc leden, takže včelaři odebírají zimní měl, rozkousaná vosková víčka z buněk a z této měly se diagnostikují nemoci. Jednak varroáza a jednak, v případě potřeby, mor včelího plodu. V kočovném voze je několik úlů, které mám osazeny včelami," říká dobrčický včelař Petr Navařík.

Je potřeba zkontrolovat všechny úly

„Každé to dno se dá takhle krásně otevřít a můžeme nahlédnout, jak tam včelky prosperují. Pod tím zasíťovaným dnem máme ještě podložky, které se dají vytáhnout, a na těch podložkách vidíme ten rozkousaný vosk. Snad tam uvidíme i roztoče. Tady vidíme jednoho, má zhruba dva milimetry. Říká se té nemoci i kleštík. Takové klíště, které je přisáté na včele, vysává její krev. A aby toho nebylo málo, tak přenáší virové nákazy na včely. Největší škody jsou v podletí a na podzim, kdy včely kolabují následkem této choroby,“ dodává Petr Navařík. Ten v Dobrčičích obstarává zhruba stovku včelstev na šesti stanovištích.

Jak se varoázza léčí?

„Nejsou včelstva, která by nebyla napadena. Rozsah toho napadení je u každého včelstva jiný. Takže některá včelstva nám mohou zkolabovat, některá to takzvaně ustojí, že ten roztoč není tak rozmnožený. Určitě se s tímto roztočem dá bojovat. Není to nikdy stoprocentní. Léčíme v podletí gabonovými pásky, na podzim nakapeme léčivo na takový pásek, který doutná. Ten se zapálí, vloží do včelstva. Tím, že hoří, tak se odpařuje léčivo, které působí na ty roztoče a v podstatě je zabíjí. To provádíme dvakrát. Potřetí se dělá aerosolem, kdy vlastně léčivo se dává do takového nosiče, který se rozprašuje pomocí speciálního přístroje. Tvoří se taková mlha. Ty drobné částice toho léčiva se dostávají do toho shluku včel, kde opět působí na roztoče a zabíjí ho,“ vysvětluje včelař Petr Navařík.

Petr Navařík provádí kontrolu úlu

Kontrola účinnosti léčby

„Odebíráme měl na veterinární vyšetření a z toho se určuje stupeň napadení a případně se ještě nařídí jarní léčení, pokud to včelstvo má nějaké roztoče, které se nám nepodařilo zahubit,“ popisuje Petr Navařík.

Jaké ztráty by včelař mohl bez léčby včelstva utrpět?

„Pokud bychom včelstvo neléčili, tak zhruba do tří let od napadení nám včelstvo zkolabuje. Je to na následky četných zranění a oslabování organismu. Ale především je to na následky virových chorob, které ten roztoč přenáší,“ uzavírá Petr Navařík.

Pokud včelař narazí na více než tři roztoče v jednom úlu, má povinnost to nahlásit, dodává Josef Dupák z přerovské státní veterinární správy. Podle něj se boj s nebezpečnou varroázou tak úplně vyhrát nedá: „Včelaři se musí naučit s roztočem žít. Budou roky, kde bude varroáza intenzivní, takzvané varroázní roky, naopak bude období, kdy budou roky klidnější.“

autor: zem
Spustit audio