Včelařství Salamánkovi z Českého Brodu je sympatickou ukázkou rodinné spolupráce

24. březen 2022

Včelařství Salamánkovi z Českého Brodu je sympatickou ukázkou rodinné spolupráce. Vše začalo jako malý koníček pro odreagování. Ze tří úlů se postupně stalo včelařství, kde se Salamánkovi starají o padesát včelstev v úlech. Práce mají rozdělené a nejvíce si užijí společné koštování čerstvého medu.

Vladimír Salamánek je českobrodský rodák. Původně vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Praze a dnes pracuje u městské policie v Českém Brodě.

Na samotném konci města směrem na Štolmíř se svou ženou Vendulou provozuje a vlastní rodinnou včelí farmu, která se zabývá chovem včel a následně prodejem domácích včelích produktů. Vedle medu tu Salamánkovi vyrábí propolis nebo ze včelích plástů také přírodní svíčky. Práce mají oba hodně a právě nyní se připravují na včelařskou sezonu.

Vše začalo jako malý koníček pro odreagování

Včelařství je práce, která Vladimírovi Salamánkovi voní a uklidňuje ho. Ostatně příjemně voní včelí vosk, včelí plásty i samotný med. Informace o chovu včel si začal nejprve zjišťovat na internetu a později ho do tajů včelařství zasvětil jeden včelař, který měl včelařství v blízkosti. Nejprve měl Vladimír 3 úly, nyní jich má v okolí včelařství celkem 50. Při dobré organizaci je možné je obejít a zkontrolovat během půldne. Práce je ale stále více a z koníčka je už velký „kůň“.

Vladimír Salamánek u úlů, které jsou přímo v areálu včelařství

V rodinném včelařství dnes pomáhají všichni členové rodiny. Vladimír je jako hlavní zodpovědný za chov včel. Manželka Vendula má ráda vytáčení medu v medometech a víčkování sklenic s medem, které jsou do prodeje. Osmiletý syn pak rád pomáhá především s vytáčením medu a jeho koštováním. Ale také rád kontroluje, že včely ve včelíně přes zimu opravdu spí a rád by měl už na starosti svůj vlastní úl. Táta Vladimír ho postupně zaučuje a brzy v něm bude mít stále většího pomocníka.

Ke včelám je nutné chodit v dobré náladě a klidný

Salamánkovi dbají na přírodní zpracování medu. Naštěstí okolní zemědělci spolupracují a případná chemická hnojení s včelařstvím konzultují a předem hlásí. Takže vše lze při dobré vůli zkoordinovat. Ostatně včely mají v blízkosti dostatek možností kam vylétnout za květenou nebo zjara za kvetoucí lískou.

A kolik žihadel Vladimír za svůj život dostal? Zcela jistě dost. Ale už ví, jak s každým včelstvem v jednotlivých úlech zacházet. Když přijde ke včelám nedobře naladěn, včely to vycítí a okamžitě reagují. Nebezpečné jsou hlavně ke konci sezony, kdy si med hlídají. Nyní jsou ještě klidnější, teprve se probouzí. Celá rodina se proto už připravuje na začátek včelařské sezony. Včely díky slunečnímu a teplému počasí už začínají opouštět úly a ty odvážnější vylétají za jarní květenou.

Největší radost ze společné práce má celá rodina při koštování čerstvého medu. Rodinná spotřeba je ostatně velká. Vladimír Salamánek si medem oslazuje téměř vše a med má ráda i babička. Včelí produkty a med je ale samozřejmě u Salamánků v prodeji.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.