Ve věku 91 let zemřel oscarový skladatel Ennio Morricone. Filmy se mají točit podle hudby, řekl před třemi lety na Radiožurnálu
Složil hudbu k pěti stovkám filmových hitů a seriálů, byl držitelem šesti Oscarů, z nichž posledního získal v roce 2016 za svou hudbu k Tarantinovým Osmi hrozným. Proslavil se ale také svými skladbami pro americké westerny jako Tenkrát na Západě nebo Neúplatní. Ennio Morricone v Česku vystoupil naposledy v lednu 2019. V říjnu 2017 poskytl rozhovor tehdejšímu reportérovi Českého rozhlasu Janu Šmídovi.
Zhudebněné sny se mu sice nezdají, přesto ani ve spánku nemá od hudby klid. „Ve snu ke mně přicházejí některé nápady, někdy jsou výraznější, někdy jde o prostý námět. Ten si hned v noci zapíšu, abych na něj nezapomněl,” popisuje.
Vzhledem k tomu, že pravidelně vstává ve čtyři ráno, na hudební snění mu mnoho času nezbývá. „Prozradím ale, že si často zpívám, byť bezhlasně. Hudbu, kterou jsem složil, hudbu, kterou budu skládat, i klasické velké skladby jiných skladatelů,” přiznává Morricone.
Práce na Tenkrát na Západě se protáhla
Mezi jeho nejslavnější díla patří hudba ke snímkům westernového mága Sergia Leoneho. Jejich vzájemná spolupráce většinou probíhala podle stejného vzorce: Morricone nejprve složil hudbu a Leone ji pak během natáčení štábu pravidelně pouštěl.
„Týká se to i hudby k filmu Tenkrát na Západě,” připomíná skladatel. „Když Leone natáčel slavnou scénu z vlakového nádraží, poslouchal mou hudbu. Synchronizoval celou scénu podle hudby, která na place zněla.”
Dnes se to zdá neuvěřitelně, ale Morricone se prý se skládáním hudby k Tenkrát na Západě tak loudal, že ho chtěl Leone nahradit někým jiným.
„Je to pravda,” přiznává skladatel. „Leone mě požádal o hudební téma, ale trvalo mi to. Nechtěl začít natáčet bez hudby, takže jsem ho vlastně trochu zdržoval. Nakonec jsem dostal nápad použít přirozené zvuky, natočil jsem je a Leone byl spokojený,” vzpomíná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.