Vědci z Olomouce jsou v týmu evropských badatelů, kteří se snaží vyvinout novou generaci baterií

Vědci z Olomouce jsou v týmu evropských badatelů, kteří se snaží vyvinout novou generaci baterií
Bez lithiových baterií si už asi nedovedeme představit každodenní život. Jsou v autech, jízdních kolech i ve spotřební elektronice. Na ukládání velkého množství zelené energie ale zatím zcela nestačí. Evropská unie v té souvislosti propojila přední vědce z celé Evropy, aby vyvinili novou generaci baterií. Jsou mezi nimi i badatelé olomouckého výzkumného centra CATRIN, kteří se budou věnovat chemickým úpravám elektrod pomocí grafenu.
„V ruce držím elektrodu. Je to takový černý pásek, na kterém je nanesená vrstva našich uhlíkových materiálů, které vychází z grafenových derivátů,“ popisuje fyzikální chemik Michal Otyepka v laboratořích.
Olomoucký tým bude v projektu Lesia vylepšovat úložnou kapacitu iontových baterií pomocí derivátů grafenu. „Našli jsme cestu, jakým způsobem ten grafen chemicky modifikovat na základě chemie fluorografenu, kterou v Olomouci už bezmála 10 let rozvíjíme,“ dodává Otyepka.
Na bateriích nové generace pracují přední vědecké týmy ze Španělska, Itálie, Česka, Velké Británie a Dánska. Podle vědeckého ředitele olomouckého výzkumného centra CATRIN Radka Zbořila je tento evropský čtyřletý projekt výjimečný.
„To grantové schéma je poměrně vzácné. Jsou to tzv. tréninková centra, kdy musíte pospojovat mnoho evropských týmů a ta koordinace není vůbec snadná. Naráží to samozřejmě i na právní aspekty, kdy se musí vyřešit know-how a intelektuální vlastnictví. Nicméně podařilo se to a projekt by se měl v nejbližších měsících rozjet už z hlediska výměnných stáží jednotlivých vědců,“ zmiňuje Zbořil.
Cílem je nová generace iontových baterií pro ukládání energie. „Výsledkem by měla být baterie produkovaná v poloprovozním nebo provozním měřítku. V tom je velmi silný ústav v Karlsruhe, který se věnuje produkci celých baterií. A taková baterie by měla mít vyšší úložnou kapacitu než stávající lithium-iontové baterie. Měla by být bezpečnější, levnější a pracovat v širším rozmezí teplot při zachování své činnosti,“ dodává Zbořil.
Evropská komise odhaduje, že hodnota bateriového průmyslu může do roku 2025 dosáhnout 250 miliard eur. Do projektu Lesia za téměř 360 tisíc eur se proto zapojí jak akademická pracoviště, tak soukromé společnosti. Partnery projektu jsou ale i univerzity z Honkongu nebo Číny, kde je aktuálně velká část trhu lithiových baterií.
Chcete mít zprávy (nejen) z vašeho kraje pořád při ruce? Odebírejte Zprávy ČRo Olomouc ve svých podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Válečné plány USA se omylem dostaly k novináři. Trumpův poradce ho přidal do skupinového chatu
-
Trump jedná s Putinem i proto, že Spojené státy hledají spojence proti Číně, míní historik Hlaváček
-
Sparta vyřadila obhájce titulu Třinec. Pražané jsou po Pardubicích druhým semifinalistou extraligy
-
Ekologická škoda v Hustopečích násobně překročí sto milionů. Zeminu pod kolejištěm je třeba odtěžit