Velké Vrbno vzniklo kolem sklárny, která však zanikla dříve, než byla obec vystavěna
Velké Vrbno na Staroměstsku má dnes většina návštěvníků spojeno s lyžováním. Najdeme zde velké středisko a je také východiskem lyžařských tras. Nejstarší historie tohoto místa je však spíše spojena se snahou hospodářsky využít do té doby pustou část panství se sídlem v Branné a také se snahou rozběhnout zde výrobu skla.
Právě kolštejnská vrchnost, dala pokyn k osídlení údolí potoka vyhloubené přímo pod svahy Rychlebských hor. Stalo se tak v roce 1613 a z rozhodnutí Hynka ml. Bruntálského z Vrbna. A tady máme také jasně daný původ pojmenování obce, který je odvozen od přídomku zakladatele. Velké Vrbno spoluzakládal rychtář Urban Schiritz. Hynek však záhy zemřel a tak privilegium na stavbu sklárny v obci vydal právě rychtáři Schiritzovi už jeho nástupce Jan Petřvaldský z Petřvaldu, a to až v roce 1615.
Zdá se tedy, že obec vznikala kolem sklárny, která stála někde na místě dnešního domu č.p. 43. Sklárna však brzy zaniká, od roku 1620 se o ní neobjevují žádné další zprávy. Vesnice však existovala dál. Už v roce 1654 je zde uváděno 24 domů se 120 obyvateli. Ti se živili zejména zemědělstvím, což je ve zdejší svažité a kamenité krajině obdivuhodné.
Nevíme, jak obec postihla třicetiletá válka. Vzhledem k tomu, že leží hodně stranou od zemských stezek, je možné, že se zdejšího hospodářství až tak nedotkla. Tomu by odpovídal i nárůst osadníků v prvních letech existence obce. Vůbec nejvíc obyvatel v obci bylo zaznamenáno kolem roku 1839, kdy je zde 48 domů a 265 osadníků.
V roce 1686 byla v nedalekém údolí potoka Telčava založena tavírna rudy s hamrem. Kolem ní vyrostla osada Adamov, která dostala jméno podle svého zakladatele, majitele panství Adama z Lichtenštejna. I když vždy patřila po správu Velkého Vrbna, měla vlastní školu, byl zde slavný mlýn Buschmühle, pila a také panská myslivna. V roce 1785 zde žilo 166 obyvatel ve 22 domech, v roce 1930 bylo v Adamově domů už 33, počet obyvatel byl však asi o třináct menší.
Samotné Velké Vrbno bylo kromě zemědělství také textiláckou obcí. Zpracování lnu bylo druhou nejdůležitější činností zdejších obyvatel. I zde se však zpracovávalo dřevo na pile a i tady sídlil lesní personál na myslivně i v mezi běžným obyvatelstvem obce.
Obec byla přifařena do Branné. Na počátku 19. století vybudovali místní v dolní části obce kapli zasvěcenou sv. Anně. Nedaleko mlýna v Adamově postavil mlynář další kapli, tentokrát zasvěcenou sv. Janu Křtiteli. Ani jedna z kaplí už neexistuje, byly zbořeny po II. světové válce.
Ve Velkém Vrbně byla rovněž škola, stejně jako v Adamově jednotřídní s německým vyučovacím jazykem. Většina obyvatel mluvila německy. Po roce 1918 se zde objevili čeští příslušníci finanční stráže. Nejprve bydleli ve stanici přímo na hřebeni u hranice, později pro ně byla vybudována kasárna v obci, pozdější penzion Olšanka.
V roce 1932 postavil Moravskoslezský sudetský horský spolek ze Starého Města na katastru obce pod vrcholem hory Palaš horskou chatu „Slezský Dům“ (Schlesierhaus). Byla skvěle vybavená a sloužila nejen turistům, ale i lyžařům. Dnes ji známe pod jménem Paprsek.
Po roce 1945 musela většina zdejších obyvatel krajinu pod Rychlebskými horami opustit. Velké Vrbno se sice úplně z map nevytratilo jako sousední Adamov, dnes je to však spíše rekreační osada. V poslední době v souvislosti s rozvojem areálu pod Paprskem rostou na katastru obce nové penziony a další rekreační stavby. Tím se mění někdejší poněkud ospalý ráz obce. Nicméně mimo sezónu je zde stále prostor na pohodovou procházku nádhernou krajinou Rychlebských hor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
