Velké Vrbno vzniklo kolem sklárny, která však zanikla dříve, než byla obec vystavěna

24. březen 2022

Velké Vrbno na Staroměstsku má dnes většina návštěvníků spojeno s lyžováním. Najdeme zde velké středisko a je také východiskem lyžařských tras. Nejstarší historie tohoto místa je však spíše spojena se snahou hospodářsky využít do té doby pustou část panství se sídlem v Branné a také se snahou rozběhnout zde výrobu skla.

Hlavní silnice procházející kdysi středem Adamova

Právě kolštejnská vrchnost, dala pokyn k osídlení údolí potoka vyhloubené přímo pod svahy Rychlebských hor. Stalo se tak v roce 1613 a z rozhodnutí Hynka ml. Bruntálského z Vrbna. A tady máme také jasně daný původ pojmenování obce, který je odvozen od přídomku zakladatele. Velké Vrbno spoluzakládal rychtář Urban Schiritz. Hynek však záhy zemřel a tak privilegium na stavbu sklárny v obci vydal právě rychtáři Schiritzovi už jeho nástupce Jan Petřvaldský z Petřvaldu, a to až v roce 1615.

Zdá se tedy, že obec vznikala kolem sklárny, která stála někde na místě dnešního domu č.p. 43. Sklárna však brzy zaniká, od roku 1620 se o ní neobjevují žádné další zprávy. Vesnice však existovala dál. Už v roce 1654 je zde uváděno 24 domů se 120 obyvateli. Ti se živili zejména zemědělstvím, což je ve zdejší svažité a kamenité krajině obdivuhodné.

Kaplička pod vlekem

Nevíme, jak obec postihla třicetiletá válka. Vzhledem k tomu, že leží hodně stranou od zemských stezek, je možné, že se zdejšího hospodářství až tak nedotkla. Tomu by odpovídal i nárůst osadníků v prvních letech existence obce. Vůbec nejvíc obyvatel v obci bylo zaznamenáno kolem roku 1839, kdy je zde 48 domů a 265 osadníků.

V roce 1686 byla v nedalekém údolí potoka Telčava založena tavírna rudy s hamrem. Kolem ní vyrostla osada Adamov, která dostala jméno podle svého zakladatele, majitele panství Adama z Lichtenštejna. I když vždy patřila po správu Velkého Vrbna, měla vlastní školu, byl zde slavný mlýn Buschmühle, pila a také panská myslivna. V roce 1785 zde žilo 166 obyvatel ve 22 domech, v roce 1930 bylo v Adamově domů už 33, počet obyvatel byl však asi o třináct menší.

Bledule v Adamovském údolí pocházejí patrně z někdejších zahrádek

Samotné Velké Vrbno bylo kromě zemědělství také textiláckou obcí. Zpracování lnu bylo druhou nejdůležitější činností zdejších obyvatel. I zde se však zpracovávalo dřevo na pile a i tady sídlil lesní personál na myslivně i v mezi běžným obyvatelstvem obce.

Obec byla přifařena do Branné. Na počátku 19. století vybudovali místní v dolní části obce kapli zasvěcenou sv. Anně. Nedaleko mlýna v Adamově postavil mlynář další kapli, tentokrát zasvěcenou sv. Janu Křtiteli. Ani jedna z kaplí už neexistuje, byly zbořeny po II. světové válce.

Na tomto místě kdysi stála kaple sv. Anny

Ve Velkém Vrbně byla rovněž škola, stejně jako v Adamově jednotřídní s německým vyučovacím jazykem. Většina obyvatel mluvila německy. Po roce 1918 se zde objevili čeští příslušníci finanční stráže. Nejprve bydleli ve stanici přímo na hřebeni u hranice, později pro ně byla vybudována kasárna v obci, pozdější penzion Olšanka.

V roce 1932 postavil Moravskoslezský sudetský horský spolek ze Starého Města na katastru obce pod vrcholem hory Palaš horskou chatu „Slezský Dům“ (Schlesierhaus). Byla skvěle vybavená a sloužila nejen turistům, ale i lyžařům. Dnes ji známe pod jménem Paprsek.

Součástí katastru Velkého Vrbna je i známá chata Paprsek

Po roce 1945 musela většina zdejších obyvatel krajinu pod Rychlebskými horami opustit. Velké Vrbno se sice úplně z map nevytratilo jako sousední Adamov, dnes je to však spíše rekreační osada. V poslední době v souvislosti s rozvojem areálu pod Paprskem rostou na katastru obce nové penziony a další rekreační stavby. Tím se mění někdejší poněkud ospalý ráz obce. Nicméně mimo sezónu je zde stále prostor na pohodovou procházku nádhernou krajinou Rychlebských hor.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...