Vilma Kollmanová tvoří přírodní zahrady: S chemií bych nemohla dělat, to je proti mému přesvědčení
S koncem zimy se začínáme těšit na čas, kdy zavítáme do zahrady a zaboříme ruce do hlíny. Stejně je na tom i Vilma Kollmanová, která už více jak dvacet let nejenom navrhuje, ale i tvoří přírodní zahrady.
Čtěte také
„Zahrady cítím, rostou mi před očima. Dokážu se naladit na místo a zákazníka, na příběh, kterým se zahrada může odvíjet,“ hodnotí svou víc než dvacetiletou praxi zahradnice Vilma Kollmanová z Turnova, která tvoří přírodní zahrady.
Podle ní je základem dobře fungující přírodní zahrady kompost, zásobník na dešťovou vodu a oplocení.
„S chemií bych nemohla vůbec dělat, je to proti mému přesvědčení, proti mé přirozenosti, dělám to dvacet let a bez chemie, a veškeré zahrady, i ty, které jsme zakládali na těch nejhorších jílovitých půdách, jsou bez chemie,“ říká Vilma Kollmanová.
Svou zahradní filozofií šíří i mezi děti a pedagogy ve Waldorfské střední a Základní škole v Semilech, kde společně pečují o školní zahradu.
Jak se můžeme obejít bez chemických hnojiv? V čem spočívá základ zdravého kompostu? A jak postupovat při zakládání přírodní zahrady? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Související
-
Přijeďte se podívat, uvidíte, směje se zahradnice otázce, zda je možné opravdu pěstovat bez chemie
Do své velké zahrady ve Skuhrově na Jablonecku, kde pěstuje luční květiny a bio zeleninu, dala nahlédnout zahradnice Jana Krupová.
-
Teplá zima, léto bez deště. Jak pomoct zahradě, když počasí „nespolupracuje“
Nakolik se může mírná zima podepsat na stromech a keřích, a jak a proč na zahradách budovat dešťové záhony, poradila zahradnice Věra Přibylová.
-
S arboristou Adamem Přibylem: Péče o zahradu a stromy v zimě
Láska ke stromům, odvaha i schopnost odhadnout případné riziko. To je několik z mnoha vlastností arboristů. Co radí ohledně péče o stromy v zimě arborista Adam Přibyl?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
