Viroložka Vanda Boštíková: Virus se chce množit. Když mu to ztížíme, začne být na nás „hodnější“
Dnešním hostem Českého rozhlasu Hradec Králové je odbornice na virovou problematiku, proděkanka královéhradecké Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany prof. Vanda Boštíková. Prakticky celý svůj profesní život se zabývá problematikou virů, a to nejen v České republice, ale také v USA a v Latinské Americe.
Kolik let už se virologii věnujete?
Příliš dlouho. Několik desítek let a je pravdou, že poté, co jsem dostudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, tak jsem se relativně brzy dostala na oddělení experimentální virologie profesora Wonky a tehdy tady byla hypotéza, která se postupně ověřovala, o onkogenním potenciálu lidských papilomavirů. A podívejte se dnes, když tu sedíme, tak to už není hypotéza, je to potvrzená záležitost. A máme proti ní dokonce obranu, máme proti ní očkovací látku.
Viry mají samozřejmě můj respekt. Ale obdiv a úctu chovám k lidem, kteří s nimi statečně bojují v první linii.
Prof. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D., viroložka
Líbí se mi váš optimismus a úsměv, protože většiny z nás, když se teď řekne vir, tak popadne panika. Připadá nám to jako něco velmi nebezpečného, ale pro vás je to spíše fascinace?
Tak fascinace možná do jisté míry, ale hlavně respekt, to zcela jistě. Ovšem existují určité týmy lidí, kteří mě skutečně svojí prací fascinují, je to zaoceánská část Atlantského institutu CDC, kde existují skupiny, my jim říkáme létající epidemiologové a virologové, a to jsou lidé, kteří na vyzvání vlád jiných zemí po celé zeměkouli ve chvíli, kdy je nějaký biologický problém, tak jsou schopni de facto okamžitě se na ta místa dostavit, pomáhat a začít studovat příslušnou problematiku. Nejsou pochopitelně jediní, ale tito lidé byli v Asii ve chvíli, kdy se objevil například SARS koronavirus 1, zasahovali v oblastech se Zika virem a byli velmi potřební a efektivní v západní Africe před několika lety.
Předpokládám, že teď se zabývají covidem-19.
Nepochybně se virem, který tohle onemocnění způsobuje, zabývají i teď, primárně pochopitelně ve Spojených státech. A relativně i na severoamerickém kontinentu a v Latinské Americe.
Čtěte také
Objevily se informace, že je to vir umělý, potom to druzí odborníci vyvraceli, kde je pravda?
Upřímně řečeno, víte, já bych tento hoax už skoro nechala být. Dívám se na věc jednoznačně pragmaticky a racionálně. Jednoduše a ve zkratce řečeno, 5. ledna 2020 byly uveřejněny první sekvence, přečtené genomy prvních izolovaných virů tohoto typu z čínského Wu-chanu. Dnes těch sekvencí v příslušných databázích najdete mnoho tisíc. A ten, kdo těmto sekvencím rozumí, umí s nimi pracovat, tak vám potvrdí, stejně jako odborné publikace, že na těch sekvencích, na tom viru, není nikde nic divného, nikde žádný umělý zásah. Je to nový vir ze skupiny beta koronavirů, který je jedním ze sedmi nyní známých virů koronavirových, které infikují člověka.
V odborných kruzích se o možné pandemii už nějakou dobu diskutovalo, jen nebylo jasné, kdy se tak stane. Nedalo se tedy pandemii zabránit?
Já bych v tuto chvíli nespekulovala, jestli se dalo nebo nedalo pandemii zabránit. Jistě, až bude za námi, bude předmětem nejrůznějších i odborných teorií. Nicméně, víte, ono je to zajímavé, protože když se podíváme do historie, tak v sedmdesátých letech, když se podařilo eradikovat (vymítit) dosud jediný virus, a to pravých neštovic, tak dokonce byly představy, že v jedenadvacátém století už nebudou potřeba infektologové, protože pravděpodobně očkovacími kampaněmi eliminujeme de facto všechny viry. A podívejte se, kde jsme dnes.
Čtěte také
Viděla jste covid-19 pod mikroskopem?
Ne, s virem, který tohle onemocnění způsobuje, experimentálně v tuto chvíli nepracuji. Neviděla jsem ho, ale je pravdou, že jsem viděla ledaskteré jiné biologické agens, i vysoce nebezpečné. A tam je velmi důležité zachovat klid a dodržovat veškerá opatření a způsoby zacházení podle instrukcí, aby bylo vše v pořádku.
Nemoc se šíří bez rozdílu rasy, etnika, muži, ženy, bere vše rovným dílem?
Je velmi brzy tohle zcela jednoznačně říkat nebo popisovat. Ale v tuto chvíli už existují určité práce, které retrospektivně pracují se soubory dat, se soubory pacientů. Jedna z nich je z Louisiany, tam je více než 3 000 lidí, kteří byli podrobeni analýze, je to skupina Hispánců, Afroameričanů a bělochů. Je faktem, že diference jsou tam z hlediska věku i z hlediska pohlaví a skutečně i z hlediska rasy. Nejvyšší procenta citlivosti mají právě Afroameričané a Hispánci.
Mají tedy větší dispozice, že se nakazí?
Ano, ale vždy se upozorňuje na jednu věc. Musíte brát v potaz i socioekonomické faktory. A ty s tím mohou zamíchat velmi silně.
Čtěte také
Hodně se mluví také o tom, že vir mutuje a už je na nás takzvaně hodnější?
Viry obecně, i tento virus, mutují, je to jejich běžná vlastnost. V tuto chvíli je to nějakých 198 známých mutací, které se opakovaně na viru objevují. A faktem je, že odborné publikace se zamýšlejí nad tím, jestli vlastně nejde o adaptační proces na nového hostitele, to znamená na nás. Ale ty přečtené a zanalyzované mutace nemají vliv na vývoj vakcín. Je velmi důležité se na to z tohoto pohledu dívat, a nejen na vývoj vakcíny, protože ta se pořád skloňuje, je samozřejmě velmi důležitá, ale druhá cesta, jak s tímto virem bojovat, jak se mu postavit, je samozřejmě vývoj léčiv. A ten je tu také, musí se zase uvažovat i o mutacích, ale léky se obecně vyvíjejí podstatně déle a dráž než vakcíny. Takže ta nejrychlejší cesta kromě oněch bezpečnostních opatření, tedy tří Re, která se teď pořád velmi správně všude skloňují, tak je vakcína. A potom léky.
Říkáte 198 mutací? Tak možná k nám dojde i nějaká ta hodnější.
To se před nějakou dobou velmi pěkně snažil objasnit kolega doktor Flegr, kdy vysvětloval, že ve chvíli, kdy se skutečně bráníme, ať už ochrannými opatřeními, budeme se bránit vakcínou, budeme se bránit léky, tak selekční tlak, který tím vykonáváme na virus, je velmi důležitý. Protože virus se chce množit. A ve chvíli, kdy má volnou cestu, tak je mu jedno, jak negativním způsobem postihuje populaci hostitele, to znamená bohužel k naší smůle nás lidi v této chvíli. Ale v momentě, kdy mu to množení znepříjemníme a zpomalíme, tak bude, jak říkáte krásně, hodnější. Bude si nás vážit a bude se snažit, abychom mu tady zůstali podstatně déle.
A my se bráníme zuby nehty, to je vidět všude, kam se člověk podívá. Říkáte, že další cestou budou léky, to znamená, že jich bude celá řada?
Antivirotika, eventuálně testování známých molekul, jestli budou mít požadovaný účinek proti tomuto viru také.
To možná rádi slyší ti, kteří jsou už hákliví na slovo vakcína. Když se řekne Univerzita obrany a vir, napadne mě i biologická zbraň. Uvažujete se v těchto souvislostech také o možném zneužití virů?
V rámci historie jsou i různé raritní a zajímavé situace, samozřejmě s tím negativním nábojem. Je to samozřejmě předmět našich přednášek.
Naši studenti jsou naprosto skvělí. A já neodolám tomu, abych je tady veřejně nepochválila. Od jara se zapojovali v chytré karanténě.
Prof. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D., viroložka
Co vaši studenti, také se zapojují v nemocnicích a laboratořích?
Naši studenti jsou naprosto skvělí. A já neodolám tomu, abych je tady veřejně nepochválila. V každém případě se zapojovali od jara až do současnosti převážně v chytré karanténě, ale nejenom v ní. Já občas používám termín, že existuje několik ikonických fotografií, které novináři velmi rádi opakovaně z chytré karantény pořád používají. A my jsme velmi hrdí na to, že jsou to právě naši studenti, kteří na nich jsou.
Čtěte také
Takže telefonovali a trasovali.
Ano, trasovali. Potom také školili někteří z nich, protože teď nastoupili na profesionální call centra lidé, kteří se převážně ještě věnují studiu. Je otázkou, jak se situace bude vyvíjet, jak to bude vypadat.
Virologie je velmi složitá věda. Zajímalo by mě, kolik je vlastně na světě odborníků, kteří k tomu mohou něco říct?
Tak to je těžké říct. V České republice nás bude několik set, někteří budou v tuto chvíli také aktivně působit v zahraničí. Ale je pravdou, že odborných vysokých škol je za posledních pár desítek let víc než za doby mého studia a vychází neustále noví a noví absolventi.
Čtěte také
Na sociálních sítích to ale vypadá, že jsou miliony odborníků. Překvapují vás někdy laické teorie, které se objevují?
Víte, já jim příliš nevěnuji pozornost. Ale v souvislosti s tím je jeden velmi zajímavý aspekt. Někdy před dvěma lety, kdy se o tomto viru ještě absolutně neuvažovalo, jsem si připravovala přednášku a uváděla jsem tam věci nebo faktory, které ovlivňují vznik pandemií. A dostala jsem se k článku, kdy Světová zdravotnická organizace citovala 8 faktorů, které mohou být příčinou pandemií. A kromě rostoucího počtu obyvatel na Zemi, kromě globálního oteplování, cestování a tak dále, mi ten poslední faktor tenkrát přišel až skoro zbytečný. Faktor, který mluvil o vlivu elektroniky a informačních sítí. Že v roce 2021 bude 90 procent světové populace na informačních sítích. A s tím souvisí nepodložené a neověřené informace. A dnes už tedy mám pohled na tuto záležitost trochu jiný, ano.
Ovšem moderní technologie nám také pomáhají, na to nesmíme zapomínat.
To zcela jistě.
Univerzita obrany
je jedinou vojenskou vysokou školou v Česku. Vznikla k 1. září 2004 sloučením tří vysokých škol - Vojenské akademie v Brně, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. Představuje centrum obranného a bezpečnostního výzkumu a vývoje Armády České republiky.
Paní profesorko, na závěr, kdy to všechno skončí? Já vím, že je to náročná otázka, ale přála bych si, abychom skončili nějak pozitivně.
Myslím si, že je minimálně pozitivní včerejší zpráva od firmy Pfizer o tom, že jedna z vakcín má devadesátiprocentní účinnost, to vypadá velmi dobře. Pro zajímavost, 29. října Emory university v Atlantě ve Spojených státech vydala tiskovou zprávu, že začíná třetí fázi testování na 60 tisících dobrovolnících jedné ze svých vakcín, a to na 200 klinických místech po Spojených státech i po světě.
Žádný termín nemáte?
Termín vám nedá nikdo, já si ale myslím, že příští rok touto dobou už bude všechno fajn.
Říká viroložka, prof. Vanda Boštíková, proděkanka královéhradecké Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Paní profesorko, děkuji za rozhovor.
Já děkuji za pozvání.
Související
-
Mohou za vaše onemocnění viry nebo bakterie? Co je to CRP test a kdy pomohou antibiotika?
Děkan Fakulty Vojenského zdravotnictví Univerzita obrany prof. MUDr. Pavel Boštík, Ph.D. v naší radioporadně na téma: Mohou za vaše onemocnění viry nebo bakterie?
-
Zachovejme chladnou hlavu, nebojme se, ale k nemoci mějme respekt, říká specialistka na infekce
Pozvání do studia přijala MUDr. Eva Hanková, specialistka v oboru infekčního lékařství. Vedle infekční ambulance v náchodské nemocnici se stará také o pacienty s covidem.
-
V první linii. Jak vypadá práce lékařů a zdravotníků na covidovém oddělení?
Většina zdravotníků teď zažívá nejnáročnější týdny ve svém dosavadním životě. Pacientů na uzavřených covidových odděleních stále přibývá a síly lékařů a sester docházejí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
