Vizovickým vrchům dominuje hora Klášťov. Kolují o ní pověsti o čertech i čarodějích
Klášťov je nejvyšší hora Vizovických vrchů. Tyčí se u obcí Vysoké Pole a Bratřejov ve Zlínském kraji. V době Velké Moravy představoval centrální hradisko pro celou oblast jižního Valašska. Hora je navíc opředena četnými legendami.
Kde se vzal název Klášťov? „Přímo název Klášťov je pro nás zahalen tajemstvím. Objevují se sice přídomky nějakých pánů z Klášťova, respektive z Chláščova, nicméně už v minulosti se badatelé pozastavovali nad fenoménem nedalekého pojmenování obce Újezd, která se ve středověku jako jedna z mála ve Zlínském kraji označovala také německým názvem Wilde Berg, což v překladu znamená Divoká hora,“ říká Tomáš Chmela, regionální badatel ze Slavičína.
A jak se na vrchol hory dostaneme? „Na Klášťov vede několik tras, ale všechny jsou značně nepřístupné. Chce to hodně odhodlání a nadšení pro historii. Ideální je hřebenová trasa, kterou značí modrá turistická značka. Začíná v Lidečku a vede kolem Čertových skal, dále pak směrem na západ přes Klášťov až někam na Luhačovicko,“ popisuje Chmela.
Z hory Klášťov je nádherný výhled na celé jižní Valašsko. Vidět jsou i vrcholky Malé Fatry, které se rýsují zasněžené v dáli.
Ke Klášťovu se ale váží i pověsti a legendy. „Jedna z pověstí se týká skaliska jménem Čertův kámen, kdy čert nestihl do prvního kohoutího zakokrhání donést poslední kámen do Lidečka a dostavět tam stěnu. Upustil ho přesně na vrchol Klášťova, kde ho můžeme najít dodnes,“ vypráví Tomáš Chmela.
Další legendou je zjevení černokněžníka, který vysedával právě na Čertově kameni a čítával z knihy různé kouzelné formulky. Dále se v pramenech nachází legenda o kobylí studánce či zlatých kachnách. Všechno jsou to mytologické záležitosti a mají starobylé kořeny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.