Vlaské bývalo jen malou osadou. Dnes nabízí zajímavá zastavení pro vnímavé turisty
Vlaské je osadou položenou v úzkém údolí řeky Moravy nad jejím soutokem s říčkou Krupou. Přes stísněné podmínky bylo Vlaské v minulosti docela prosperující osadou. Mnoho pozoruhodných míst, velmi často opomíjených turisty i místními obyvateli zde najdeme i dnes.
Nezvyklé jméno obce Vlaské vysvětlují jazykovědci slovem Vlašské, tedy Italské, což v dobách dávno minulých znamenalo také zednické či kamenické. První jméno související s osadou je psáno ve tvaru Na Vlaském, což by tuto domněnku mohlo podporovat. Německé jméno Blaschke je komoleninou původního českého pojmenování.
Vlaské bylo založeno díky kolonizačním snahám rudské vrchnosti na konci 16. století. V roce 1596 se obec uvádí v první zmínce a pravděpodobně bylo osídleno lidmi z blízkého okolí. Osada přežila i třicetiletou válku a už v roce 1677 zde žilo 18 rodin. Rychtářem byl tehdy jakýsi Pavel Wagner. Ve stejnou dobu je zde uváděn i mlýn na řece Moravě. Ten stával nad samotnou vsí a později sloužil jako rekreační středisko.
Vlaské po celou dobu patřilo k rudskému panství. Po roce 1848 připadlo k politickému i soudnímu okresu Šumperk. Obyvatelé vesnice se živili zejména pastevectvím, prací v lesích, domácí textilní výrobou a později docházeli za prací do okolních průmyslových center. Obec se také postupně poněmčovala. V roce 1921, kdy zde žilo 272 obyvatel ve 44 domech, z nichž bylo jen 8 Čechů.
Obec byla odpradávna přifařena do Podlesí. V samotné vesnici nebyla ani kaple, zato zde fungovala německá jednotřídní škola. Od roku 1873 tudy projížděl vlak na Moravské pohraniční dráze z Hanušovic do Dolní Lipky. V obci je i vlaková zastávka. Po roce 1945 byla většina zdejších obyvatel vysídlena a počet usedlíků výrazně klesl. Od roku 1948 byla obec spojena z Vojtíškovem a po roce 1960 se obě vesnice staly součástí Malé Moravy.
Pozoruhodností najdeme ve Vlaském hodně. Nejnovějším z nich je bezesporu zvonice s křížem v netradiční podobě z gabionů nedaleko trampské osady Yukon. Nese jméno Vstříc lásce a naději. Zvon zde umístěný je z roku 1970, pochází podle nápisů patrně z okolí Rájce – Jestřebí a byl ulit k poctě sv. Anny. Za vznik místa vděčí Vlaské náčelníku osady Bílému Vlkovi a podnikatelům z okolí Hanušovic. Areál byl posvěcen v roce 2019.
Ještě před vjezdem do obce od Hanušovic mineme odbočku na tzv. Zámeček. Jedná se o výletní místo nazývané dříve Schloßstein. Usedlost zde stávala už na konci 18. století a postupně se měnila ve výletní hostinec s ubytováním. Stoupání k dnešnímu penzionu odmění návštěvníky docela pěkným výhledem. Přilehlý Počátecký potok zde vytvořil za tisíce let mrazové sruby, četné kaskády a kamenná moře. Nad potokem, za vrcholek kopce Vršava pak stávala kdysi samota Na Vinici, která však už náležela do Hanušovic. Zbyl po ní jen kamenný kříž a ruiny.
Také dále v obci najdeme zajímavá místa. Pomník padlých a kamenný kříž je k vidění u silnice, zeměměřičská památka v podobě jednoho z dvanácti základních nivelačních bodů u nás, je však přece jen ukrytá. Najdeme ji nedaleko viaduktu, který převádí přes trať lesní cestu z kopců nad vesnicí. Vede k němu neznatelná cesta. Základní bod sloužil k přesnému zaměřování krajiny. Je umístěn v rostlé skále a u něj je pomník postavený v roce 1937.
Stejně jako základní nivelační bod můžeme mezi technické památky počítat i samotnou železnici. Ve Vlaském si k tomu pak ještě přičtěme Vlaský tunel vybudovaný stavební společností bratří Kleinů za pouhý rok. Je dlouhý 158,2 m, dokončen byl v roce 1873 a pozoruhodné je, že už tehdy byl postaven jako dvojkolejný. Milovníkům železnic nabízí pěkný průhled přímo ze silnice do Králík.
Kromě toho je v okolí obce vidět, že zdejší kraj býval mnohem více obydlený než je dnes. A tak mnohdy narazíme na drobné kamenné památky uprostřed lesů a horských luk, daleko od současné obce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.