Vodní tvrz v Jeseníku je ojediněle dochovanou stavbou i v rámci střední Evropy
Vodní tvrz je pozoruhodnou stavbou i z památkového hlediska. Je jednou z mála podobných budov dochovaných v relativně nedotčeném stavu do dnešních dnů. Tvrz přitom byla velmi důležitá, i co se ochrany obyvatel týče. Byla jedinou obrannou stavbou ve městě, které nikdy nebylo obehnáno ohradní zdí.
Samotná stavba tomu odpovídala a byla koncipována velmi bytelně. Jádro prapůvodní tvrze tvořila čtvercová věžovitá stavba, která sloužila současně k obranným i obytným účelům. Přízemí bylo kamenné a zdi dosahovaly tloušťky 190 cm. Další dvě patra byla dřevěná. Tvrz dodnes stojí na ostrůvku, který byl omýván ze všech stran umělým vodním příkopem, napájeným podzemním přítokem z říčky Bělé.
Počátkem 15. století nechali tehdejší majitelé Jeseníku původní věž zbourat a vystavěli novou tvrz. Měla obdélníkový půdorys a byla ohrazena osmimetrovou, přes tři metry silnou zdí. Dalším obranným prvkem byl věnec dřevěného podsebití, jehož stopy zůstaly zachovány na zdi tvrze do dnešních dnů. K hradbě byly uvnitř nádvoří přistavěny obytné prostory. Při následných přestavbách byla na místě někdejších střílen do této zdi proražena okna. V průběhu 15. století byl v hradební zdi proražen nový vchod a postavena nová věž s cimbuřím. Padací most na severní straně, připomínaný ještě v r. 1689, byl nahrazen kamenným mostem, který slouží dodnes.
Samotná historie Vodní tvrze je zahalena tajemstvím. Původně se počítalo s tím, že vznikla už ve 13. století při založení města. Archeologické nálezy však stavbu přece jen poněkud omladily a verdikt odborníků tak řadí dobu vzniku do 20. let 14. století. Platí to i přesto, že první písemná zpráva o tvrzi je doložena teprve k roku 1374. Původně byli držiteli tvrze šlechtičtí majitelé města. V roce 1468 koupil město i s tvrzí vratislavský biskup Rudolf z Rüdesheimu. Obojí dával v léno slezským šlechticům či měšťanům za pravidelný plat i ochranu biskupského majetku.
Teprve od roku 1547 získali vratislavští biskupové město do trvalé držby. Tvrz se od té doby stala centrem správy biskupského dominia. Sídlil v ní hejtman, ale stále sloužila i jako vojenská pevnost. Ještě za třicetileté války odolala nájezdům švédských vojáků. Svědčí o tom prý tři kamenné koule, které jsou dodnes k vidění v její fasádě. V té době, byla kromě správních orgánů, ve tvrzi i zbrojnice. Více však vynášel hospodářský dvůr, který k ní přiléhal. Byl v něm ovčinec, sušárna lnu a další provozy. Ke stávajícímu obytnému paláci byla přistavěna dvě nová křídla a počátkem 19. století byl k účelu správy panství objekt přizpůsoben i dalšími vnitřními přestavbami.
Roku 1727 tvrz těžce poškodil požár a v následných letech byla přestavěna do současné podoby. Byla zvýšena o jedno patro, z vyhořelé věže bylo ponecháno jen přízemí, které tvořící dodnes hlavní vstup do objektu.
Koncem 18. století zde pak působil jako biskupský hejtman hudební skladatel Karl Ditters z Dittersdorfu. Až do roku 1945 byl objekt v majetku vratislavských biskupů. Už v roce 1932 zde však bylo ve dvou místnostech zřízeno městské muzeum. Po roce 1949 tvrz převzal stát. Po náročné rekonstrukci, kdy byla i nadobro vypuštěna voda z příkopu, zde sídlí Vlastivědné muzeum Jesenicka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
