Vodním ptákům zdaleka neprospívá vše, co jim lidé obvykle nosí

Ztvrdlé pečivo nebo cukroví. Možná v těchto dnech taky řešíte, co s přebytky jídla, které vám doma zůstaly po svátcích. Řada lidí se s nimi v dobré víře vydává k řekám a rybníkům, kde je rozhazují vodním ptákům. Paradoxně tak ale můžou způsobit víc škody než užitku.

 „Nám to ztvrdlo přes Vánoce, nevěděli jsme co s tím a děti rády krmí, takže proto jsme tady,“ říká paní Lucie na břehy řeky Moravy v okrajové části Olomouce. Spolu s dcerou hází hejnu kachen a labutí kousky suchých rohlíků. Ptáci si na nich sice pochutnávají, ideální krmení to ale není.

„Nedává jim to tolik živin a není to pro ně až tak zdravé. Na přilepšení polotvrdé pečivo, které není slané, může být, ale určitě by to neměla být jejich hlavní strava. Je to něco, jako byste mě krmila čokoládou. Mně by to chutnalo, ale určitě z toho nebudu úplně zdravá,“ vysvětluje předsedkyně Moravského ornitologického spolku Kateřina Ševčíková.

Vůbec nejhorší nápad je pak krmit kachny a labutě například nedojedeným cukrovím. „To je úplně špatně, je to sladké, do něčeho se může přidávat sůl a to je pro ty ptáky takové sypání jedu, dalo by se říct,“ přibližuje Ševčíková.

Pokud lidé chtějí vodním ptákům v zimě opravdu přilepšit, měli by podle Ševčíkové zvolit například ovesné vločky, hrách nebo kukuřici. A při krmení navíc můžou pomoct i ornitologům. „Když už jsme v blízkosti těch vodních ptáků, je dobré se jim dívat na nohy. Někteří mohou mít ornitologický kroužek, a pokud se nám podaří přečíst celé to číslo, tak pokud ho nahlásíme do kroužkovací stanice Národního muzea v Praze, tak se můžeme dozvědět, odkud ta naše labuť pochází. Je to zajímavé a zároveň to pomůže sledovat migraci těch labutí,“ uzavírá Ševčíková.

Kdo bude mít štěstí, může navíc při krmení narazit i na méně časté druhy vodních ptáků, třeba na lysky nebo potápky.

Spustit audio