Vůdcem chodského povstání byl sedlák Jan Sladký Kozina

Tou nejdůležitější bylo hlídat česko-německou hranici a doprovázet cizí obchodníky přes les k celnici v Domažlicích. Za to platili nižší daně a nemuseli robotovat, čili pracovat, na panských pozemcích.

Po nástupu Habsburků na český trůn už ale panovníci o jejich služby nestáli. Císař Ferdinand II. rozhodl, že hranice už se hlídat nemusí, protože Němci jsou teď přátelé a Chodové že musí sloužit novým pánům z rodu Lamingenů – počeštěně je to jméno Lomikar.

Chodové se na čas podvolili, ale ponižování ze strany vrchnosti sílilo, a tak roku 1692 vypuklo chodské povstání, jehož vůdcem byl sedlák Jan Sladký Kozina. Vypráví se, že dokonce chodil Lomikarovi za ženou a zpívá o tom i Ivan Mládek v jedné své písničce. Historicky doložit se to ale nedá. A stejně tak není vůbec potvrzeno, že Kozina při popravě zvolal legendární větu: „Lomikare, Lomikare, do roka a do dne zvu ťa na boží súd! Hin sa hukáže, kdo z nás!“

S jistotou víme jen to, že Jan Sladký Kozina byl za svou roli v chodském povstání popraven a že Lomikar zemřel 11 měsíců a 4 dny po něm.