Výlet na Velký Roudný aneb Slezská Harta před milionem let
Velký Roudný je nejvyšší sopkou Nízkého Jeseníku. To zjistíte velmi snadno a rychle, pokud si zadáte heslo do internetového vyhledávače. Ihned se také dočtete, že kopec s vrcholem 780 m. n. m. zvyšuje o dvacet metrů dřevěná rozhledna, která tu byla postavena v roce 2007.
A pokud na tu rozhlednu, stejně jako my, vystoupáte za zimního slunečného dne, můžete užasnout nad pohledem přes pozvolně zvlněnou krajinu a zamrzlou hladinu Slezské Harty na táhlé široké panorama Hrubého Jeseníku. „Je to moc hezký výhled. Ten hlavní hřeben vidíme od sedla Skřítek, přes Jelení studánku, Velký Máj, Vysokou holi až po Praděd. A stejně tak z opačné strany, když se ocitnete třeba na Velkém Máji nad Velkým kotlem a podíváte se směrem k jihu, uvidíte Velký Roudný jako dominantu, jako výrazný vrchol, který vystopuje nad okolí,“ říká náš průvodce, profesor geologie Ondřej Bábek a vysvětluje vznik hrásťových pohoří Nízkého a Hrubého Jeseníku s jejich parovinami. Na opačné straně vidíme z rozhledny odlišnou siluetu vzdálenější ch Beskyd, snadno dohlédneme k nejvyššímu vrcholu Nízkého Jeseníku – Slunečné a vidíme i Hostýnské vrchy.
Struktura viděného je zdůrazněna plochami a čarami tvořenými tvarem krajiny a sněhem, z bílé barvy vystupuje zástavba a stromy, Velký Kotel je výraznou zaříznutou rýhou v panoramatu Hrubého Jeseníku. Jak říká turista, kterého potkáváme, vliv lidské činnosti je tu vyvážený. Je to zajímavý postřeh na úpatí kopce vedle velké přehrady. Přehrada stvořená přírodou tu prý vznikla už v dobách, kdy byl Velký Roudný ještě činnou sopkou. Podle jedné teorie právě jeho vulkanická činnost vytvořila hráz.
Na palouku pod rozhlednou stojí dřevěné přístřeší s lavičkami pro turisty a kamenná kaplička. Ta samozřejmě upoutala pozornost našeho průvodce z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, a tak se dozvídáme něco o původu, podobě a charakteru kamenů ve zdech.
A mohl by se Velký Roudný s okolními sopkami zase probudit k činnosti? Odpověď najdete v první rozhlasové reportáži. V té druhé se vydáváme k nedalekému Lávovému proudu u Meziny, skále v bývalém lomu s typickou strukturou připomínající varhany.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
