Vyšehorky jsou pověstné zejména svým prastarým kostelem Všech svatých

8. červen 2022

Vyšehorky jsou malá vesnice západně od města Mohelnice na úbočí prvních kopců Bouzovské vrchoviny. Přestože nadmořská výška obce kolísá jen něco málo kolem 350 metrů, je odsud nádherný rozhled nejen na Mohelnici a přilehlé obce, ale i na protější kopce Hraběšické vrchoviny. Škoda jen, že v posledních letech nová výstavba na východním okraji obce výhledy poněkud omezila.

Náhrobní kameny jsou rovněž dokladem stáří kostela

České jméno Vyšehorky vychází pravděpodobně z označení místa výše v horách. Německé pojmenování Allerheiligen pak vychází ze zasvěcení zdejšího prastarého kostela. Někteří historikové se domnívají, že obec vznikla z někdejší slovanské osady, čemuž odpovídá okrouhlý tvar obce se třemi východy. Důkazy však pro to chybí. Bohužel se nedochovaly ani archeologické nálezy místního učitele Hanse Iternitschky roku 1921, které by mohly ledacos napovědět.

Presbytář je patrně nejstarší částí chrámu

Existují však i domněnky, že obec vznikla díky kolonizaci řízené některým z pánů z Kunštátu, kterým patřil nedaleký líšnický hrad, zmíněný poprvé však až k roku 1397. Prý snad obec vznikla kolem někdejšího panského poplužního dvorce.

Kostel Všech svatých ve Vyšehorkách

V historických listinách však o vesnici poprvé píší v roce 1369, kdy Smil a Fridrich z Kunštátu nařídili obci Líšnici, aby podporovala kostel čtyřmi hřivnami stříbra. Ve stejném roce se i jejich matka Anna, vdova po Bočkovi z Kunštátu zavázala odstoupit před svou smrtí kostelu 100 hřiven a dvacet kop grošů.

Pomník padlých stojí u fary

Jenže, už první pohled na kostelík prozrazuje, že jeho věk je možná i o století vyšší, než je uváděno v prvních listinách. Románský sloh s gotickými prvky a malbami v presbytáři ze 14. století navozuje spíše domněnku, že kostel zde stojí už od první poloviny století třináctého. Zápis v moravských zemských deskách potvrzuje, že zaznamenává v roce 1361 byly Vyšehorky farností, ke které náleželo osm dalších obcí. Tak velký obvod zde musel vznikat po léta před první zmínkou o chrámu.

Bývalá škola

I vyšehorský kostel má svou legendu o založení. Podle ní prý líšnický pán, jakýsi šlechtic z Kunštátu, štval ve svých lesích divokou zvěř. Náhle spadl z koně a těžce se zranil. Dlouho volal o pomoc, ale nikdo ho neslyšel. Byl velice zoufalý a prosil všechny svaté za svoji záchranu. Učinil slib, že jestli se zachrání a nezemře, postaví na tomto místě kapli, kterou nechá zasvětit všem svatým. Šlechtic z nebezpečí vyvázl, a svůj slib splnil.

Pomník padlých stojí u fary

Další legenda pak říká, že právě zde byl pokřtěn pozdější husitský král Jiří z Poděbrad, který se prý měl narodit na líšnickém hradě.

Datace na portále vstupu připomíná přístavbu kostelíka

Většina písemných zpráv o obci se vztahuje ke kostelu. V roce 1551 se však obec dostává do majetku olomouckého biskupa a ten ji přenechává v léno mírovskému hejtmanu Jindřichu Kobylkovi z Kobylího. Zajímavé je, že tento luterán byl biskupským leníkem. V kostele najdeme i jeho náhrobní kámen, stejně jako další členů rodu Kobylků do té doby, než jim byly majetky v sousedním Podolí po Bílé Hoře zkonfiskovány. Pak už panství patřilo k mírovskému biskupskému dominiu až do roku 1848.

Obec velmi postihla třicetiletá válka, kdy z dvaceti usedlých rodin, z nichž většina nesla česká jména, zůstalo v obci jen pět. Právě dosídlení po válce znamenalo poněmčení někdejší české obce.

Kříž u kostela

V roce 1676 je v obci poprvé uváděn kantor, což by napovídalo existenci školy. Ta je však v obci zmíněna až k roku 1851. Obec nikdy nebyla příliš velká. Počet obyvatel dosahoval necelých 250. Aby toho nebylo dost, v roce 1842 téměř celá obec až na kostel vyhořela. Po II. světové válce obec postihnul odsun původních obyvatel a na dlouho se vesnice stala jen malou osadou. Navíc v létě roku 1957 padla na osadu další rána. Nejprve 3. července zemřel farář Franz Schestag působící na vyšehorské faře od roku 1929, a krátce na to při velké bouřce zasáhl blesk věž kostela. Shořela střecha, zvonice a téměř celý inventář, s výjimkou oltářního obrazu. Zůstaly jen holé zdi.

Naštěstí i za pomoci rodáků z Německa se podařilo kostel postupně opravit. Vše bylo ale dokončeno až po roce 1990. Dnes je kostel i celá obec malebnou lokalitou, kam stojí za to vyšlapat třeba na kole i onen pověstný kopec. Výhledy i pohled do věkovitých zdí chrámu za to stojí.

autor: kbz
Spustit audio