Vyšetření na detektoru lži patří mezi nepřípustné důkazy, říká právník Filip Ščerba

Soudcovské kladívko
Soudcovské kladívko

Jak probíhá dokazování v trestním řízení? Jaké důkazy se předkládají? Kdy dochází ke konfrontaci, rekonstrukci nebo vyšetřovacímu pokusu? Nedívejte se na seriály, ptejte se odborníka. Pozvání do studia přijal docent Filip Ščerba.

Policie polygraf používá k prověření důvěryhodnosti určité osoby. „Podle soudu jde ale o vyšetření nespolehlivé a nedostatečně věrohodné,“ vysvětluje doc. Filip Ščerba.

Dokazování je jádrem celého procesu, které se prolíná všemi fázemi trestního řízení a právě na jeho kvalitě závisí výsledek.

Nejtypičtějšími důkazními prostředky jsou výslech svědka, znalecké posudky, různé listinné a věcné důkazy. Specifickým je např. ohledání.

U trestné činnosti se často vyskytuje situace, kdy proti sobě stojí dva lidé a každý tvrdí něco jiného, tzv. slovo proti slovu. Třeba u sexuálních deliktů. „Soud má právo říct, že věří jednomu z nich, ale musí být schopen kvalitně a hlavně logicky celou situaci vyhodnotit, dát ji třeba do souvislosti s jinými případy,“ dodává vedoucí Katedry trestního práva Právnické fakulty UP Olomouc.

V případě, že se objeví nové důkazy, dochází k otevírání starých případů. Může jít např. o svědectví, posudky nebo moderní důkazy, které vyplývají z nových vědeckých metod. Jde např. o identifikaci prostřednictvím DNA a pachové stopy.