Výstava Mobilizace 1938 v Pevnosti poznání mapuje události předcházející druhé světové válce

„Ty helmy, jaká byla měna, jaká používali vozidla. – Třeba ta letadla jsou hezká,“ to jsou okamžité postřehy žáků osmé třídy ze Zábřeha Natálky a Daniela, kteří si expozicí právě procházejí. Učitelka dějepisu Věra Valouchová je nadšená. Napříště se prý do Pevnosti poznání vypraví s deváťáky. „Je to úžasné. Právě jsem říkala žákům, že bych to brala jak výukový materiál, protože tady z toho v učebnicích moc nemáme. Tady je to tak názorné, že by vždycky stačilo jen podívat se, ukázat, vysvětlit a oni by si to asi víc pamatovali,“ komentuje.

Role olomouckého letiště

Mě zaujal obří, zhruba pětimetrový model olomouckého letiště z konce 30. let minulého století. „Připomínáme si výročí mobilizace, proto zde máme tento model. Československé letectvo bylo jedno z klíčových sil československé armády, která nás měla v té době bránit,“ vysvětluje mi koordinátor výstavy a také student historie Tomáš Arnold. „To letiště zde máme právě jako připomenutí jednoho z klíčových bodů v československém opevnění, protože mělo zastavit tu německou armádu a mělo nás bránit,“ dodává.

Předpokládaný útok měl být veden právě přes Olomouc. „Českoslovenští generálové počítali s tím, že kdyby nás Německo napadlo, bude útočit ze severu ze Slezska a z jihu z Rakouska, takže by to Československo vlastně přetnulo uprostřed. A právě to olomoucké letiště tím, že by tento útok směřoval k Olomouci, mělo hrát klíčovou roli v předpokládaném útoku a v nadcházející válce,“ vypráví Arnold.

Doprovodná kniha k výstavě Mobilizace 1938|foto: Blanka Mazalová

Olomoucké letiště byla od svého založení hlavní základnou pro Moravu a Slezsko. Pozdější převzetí letiště Německu luftwave podle Arnolda proběhlo poklidně, nicméně šrámy na duši nejen letcům tehdejší události zanechaly: „Řada z nich potom utekla do zahraničí a bojovala třeba na západní frontě. Byli součástí toho československého odboje.“

V jiném koutu expozice historici vysvětlují nejčastější mýty spojené s Mnichovem. „Hitler se měl údajně obávat československého opevnění a měl tvrdit, že takovéto opevnění je děsivé a že by Německo pravděpodobně prohrálo tu nastávající válku. To je mýtus, protože tento citát není nikde dohledatelný, neexistuje v žádných záznamech,“ uvádí jeden z mýtů historik Arnold.

Výstava nabízí i rozdílný pohled tehdejší Anglie na mnichovské události, řadu vzácných dobových dokumentů, modelů dobové techniky a také známých pohraničních opevnění zvaných řopíky. Návštěvníci si je můžou podle modelu zkusit sami vytvořit nebo třeba hlasovat o tom, zda se mělo tehdejší Československo proti Hitlerovi bránit či ne.