Výstava v loštickém Památníku Adolfa Kašpara mapuje historii novoročních přání

„Připravili jsme si takový výběr ze sbírek sběratele Aloise Herodese z Prahy, který se novoročenkám a jejich sbírání věnoval více než 30 let a za tu dobu nasbíral více než 20 tisíc novoročenek,“ popisuje kurátorka výstavy Pavlína Janíčková. A rovnou ukazuje jeden z unikátů expozice, nejstarší novoročenku z celé sbírky. „Je to novoročenka z roku 1890, je to takový tlačený reliéf s motivem květin a je tam krásné srdečné přání k novému roku,“ popisuje kurátorka.

Výstava novoročních přání v loštickém Památníku Adolfa Kašpara|foto:Jana Opočenská,Český rozhlas

Tradice posílání tištěných novoročních přání se masověji rozšířila začátkem 20. století. A to po celém světě. Sbírka Aloise Herodese tak zahrnuje i novoročenky z desítek zemí. Na rozdíl od těch českých na nich ale překvapivě nenajdeme zkratku PF. Jak totiž připomíná Pavlína Janíčková, ono „péefko“ je výlučně český fenomén. „Vzniklo to v roce 1907, kdy malíř Viktor Stretti tyto dvě písmenka do přání vložil.“ Popisuje Janíčková. A kdekoho by mohl překvapit i přesný význam zkratky. „Mnoho z nás si myslí, že to PF znamená mnoho štěstí, ale Pour Felicitér znamená blahopřání,“ dodává kurátorka.

Zatímco samotná výstava představuje papírové novoročenky všech možných tvarů i velikostí, v dnešní době mnoho lidí raději volí formu emailu nebo sms zprávy. I to chtějí pracovníci muzea reflektovat. „Dovolili jsme si oslovit návštěvníky na našem facebooku, aby nám třeba ta sms přáníčka poslali, abychom viděli, že ta tradice neustává, ale žije v jiné formě,“ uzavírá Janíčková.

Pavlína Janíčková věří, že zájemci si výstavu už brzy budou moct prohlédnout osobně. Ostatně potrvá až do poloviny února příštího roku. Než se ale zmírní současná koronavirová opatření, mají lidé možnost alespoň online na zmíněné facebookové stránce šumperského vlastivědného muzea.