Výstava v olomoucké vědecké knihovně se věnuje zaniklým jazykům. Můžete slyšet babylonštinu, staroslověnštinu nebo praindoevropštinu

„Znělo to velmi zajímavě. S latinou jsem se zatím setkala jen v souvislosti se základní lékařskou terminologií. Takhle dohromady to znělo úplně jinak,“ sundává si z uší sluchátka jedna z návštěvnic výstavy, studentka Mirka. Už se dívá do seznamu dalších zvukových ukázek. Třeba babylonštiny. K dispozici je i modlitba otčenáš ve staroslověnštině.

Výstava má netradičním způsobem podporovat zájem o cizí jazyky. A podle kurátorky Miroslavy Dvorské je o expozici velký zájem. „Jsme velmi potěšeni. Rekonstrukce těch zvukových nahrávek je vlastně to, co sem návštěvníky knihovny táhne,“ říká kurátorka. Baví ji sledovat reakce na tvářích návštěvníků, když ukázky z tabletů poslouchají.

„Babylonština, praindoevropština, střední horní němčina, stará angličtina, stará řečtina, latina, staroslověnština, staroseverština,“ vyjmenovává Milena Dvorská alespoň některé z jazyků, o kterých se můžou lidé dozvědět víc a také si je poslechnout.

Vzkříšením mrtvých jazyků se na pražské filozofické fakultě zabývá už několik let se svým týmem Eva Lehečková. Zatím jich mají na kontě dvacet. Podle ní se trend zanikání jazyků na světě zrychluje.

„Nejhorší odhady uvádějí, že z doložených šesti až sedmi tisíc jazyků do konce 21. století zůstane tak jedna třetina,“ říká Lehečková. Tak jako vymírání živočišných druhů, má výrazný vliv na zánik jazyků také klimatická změna. „Postupně zaniká přirozené prostředí toho společenství a to společenství tím pádem také postupně zaniká, nebo se musí někam přesunout, kde se musí asimilovat,“ dodává Lehečková.

V současnosti se tým pražských lingvistů zaměřil například na mykénské písmo nebo mayské hieroglyfy.