Vzpomínky z kufrů do 30 kil. Do České Lípy se vrátily osobní věci odsunutých sudetských Němců
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě získalo archiv sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce. Stalo se tak teprve druhým městem v republice, kam se tyto cenné dokumenty vrátily.
Tisíce dokumentů muzejníci přivezli z bavorského Waldkraiburgu. Jsou mezi nimi písemnosti, korespondence, fotografie, ale také šaty nebo dřevořezba; věci, které patřily sudetským Němcům, kteří před téměř osmdesáti lety museli Českolipsko opustit.
Česká Lípa je po Děčíně teprve druhým městem v republice, kam se pozůstalost někdejších obyvatel vrátila. „Dovezli jsme obrovský archivní celek, který se tam celá desetiletí sbíral. Součástí toho celku byly i některé trojrozměrné sbírkové předměty,“ popisuje historik českolipského muzea Tomáš Cidlina.
„Tato dřevořezba má víc jak metr na délku. Je z roku 1938 a zachycuje skupinku výletníků, kteří, podle toho nápisu Nach dem Klais, se vydávají na vrchol Klíče tady v Lužických horách,“ ukazuje jeden z předmětů.
Archiv byl do České Lípy dovezen z bavorského Waldkraiburgu, města, které vzniklo až po druhé světové válce a založili ho vyhnanci z Čech, Slezska a Pruska. „Jsou to věci, které byly v těch příslovečných kufrech s 30 kily. V nich byly i fotografie, různé rodinné písemnosti, památky,“ říká Tomáš Cidlina.
Mezi předměty je i kufřík plný diapozitivů z doby, kdy odsunutí Němci jezdili do Čech na setkání, srazy, nebo navštívit místa, kde jejich rodiny dříve žily. Podle Tomáše Cidliny většina archiválií pokrývá 20. století, zejména jeho první polovinu, s přesahem do 19. století, a některými věcmi z druhé poloviny 20. století.
Česká Lípa je druhým městem v republice, kterému se podařilo ty archiválie odsunutých Němců zpět do místa původu získat. Jak se to archivářům povedlo? Co dalšího ve sbírce ještě našli? A budou předměty zpřístupněny veřejnosti? Poslechněte si reportáž Tomáše Mařase.
Související
-
Liberec jako hlavní město Říšské župy Sudety. Nacistické představy o podobě města
Přestavěné stovky domů, široké bulváry a vysoké bloky budov. Takové plány měli Němci o budoucím hlavním městě Říšské župy Sudety, kterým se Liberec měl stát.
-
Skončila ve sběru, vzácnou nahrávku s Konradem Henleinem se povedlo zachránit jen náhodou
Národní technické muzeum koupilo od soukromého sběratele 3minutovou nahrávku s popiskem „Konrad Henlein, květen 1934“, která předtím skončila ve sběru.
-
85 let od Mnichovské dohody. Kdo v Sudetech pomáhal rozbít republiku
Co podpisu Mnichovské dohody předcházelo a co přišlo bezprostředně po něm? A proč se k nacistům v Sudetech zpočátku hlásili i Židé? Odpovědi hledá Seriál týdne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
