Weby některých veřejných institucí jsou pro nevidomé špatně přístupné. Pomoct by měla novela zákona

„Ona přečte všechno, co není obrázek, čte texty. Když je tam nějaká grafika, tak na to upozorní. No je tady spousta zbytečností,“ ukazuje osmašedesátiletý učitel Jiří Hloch čtečku, kterou běžné používá. Slepý se už narodil, díky čtečce je ale samostatný a výborně se na internetu orientuje. Občas ale i on narazí na web, kde nemůže odeslat platbu nebo na něj čtečka chrlí texty z reklam.

„Není přesně dáno legislativou, jak by měly vypadat internetové stránky obchodníků. My samozřejmě vítáme všechny, kteří jsou vstřícní tak, aby si naši lidé mohli sami prohlížet zboží a sami si objednávat,“ vysvětluje Soňa Bezděková ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých.

Nové požadavky pro úřady či nemocnice

Právě s tímto spolkem se ministerstvo vnitra zavázalo ke spolupráci na rozvoji informačních technologií. „Ministerstvo vnitra aktuálně pracuje na novele zákona o informačních systémech veřejné správy a na novém zákonu o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací například úřadů, nemocnic nebo škol,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.

Zlepšení přístupnosti webů soukromých firem se zabývá řada spolků nebo jednotlivců. Mezi nimi je například Karel Giebish z Olomouce. „Ve většině případů se jedná o kosmetické úpravy, protože ty problémy, které v téhle oblasti jsou, se opakují a stačí jenom popostrčit ty společnosti kupředu, aby to spravili,“ komentuje Giebisch.

Podle něj už své stránky nebo aplikace upravily například některé taxislužby, rozvoz jídla nebo fakturační systém. „Můžeme v tom psát i noty, jde to použít mnoha způsoby, třídnice tady máme, klasifikaci,“ doplňuje Jiří Hloch. Podle Giebische jsou slabozrací a nevidomí stále často opomíjenou klientelou.