Z lesů mizí houby našich babiček, objevují se naopak druhy z jihu Evropy

16. červenec 2016
03187827.jpeg

Dlouhodobé klimatické změny mění mapu výskytu druhů hub. Ty, které ještě sbíraly naše prababičky, z lesů postupně mizí. Zato můžeme narazit na takové, které běžně rostou třeba v Itálii. Jen ty jedovaté zůstávají. Stejně jako vážné důsledky v případě jejich záměny.

Chladnomilné houby mizí a nahrazují je druhy, které mají rády teplo, říká mykolog Jiří Polčák:

„Můžeme uvést zvláštní hřib dupainův, který roste v oblasti kolem Středozemního moře a pak například hřib žlutoměďový. Dá se tedy očekávat, že se opět najdou nějaké nové druhy.“

Mykolog přidává i příklady druhů, na které už v našich lesích pomalu nenarazíte: „Třeba ryzec syrovinka a některé druhy holubinek a dříve třeba velice běžná penízovka skvrnitá. U těch hrozí, že vymizí úplně.“

Pořád ale dáváme přednost klasice, i když objevujeme i nové chutné houby.

„Klasické hřiby se budou sbírat pořád. Zkušenější houbaři sbírají různé druhy holubinek a ryzců. V poslední době se ve velkém začínají sbírat růžovky,“ říká mykolog.

Příliš se nemění úprava pokrmů, jen přibývají nové ingredience, sušení na sítech nahradily moderní sušičky, taky více mrazíme: „Samozřejmě, že čerstvé houby, přinesené z lesa, jsou jednoznačně nejchutnější.“

Hřiby jsou nejen krásné, ale i chutné

Jen s těmi jedovatými houbami zůstává vše při starém. Rostou a stále dochází k záměnám, připomíná mykolog: „Tyto houby zůstávají a některé se objevují častěji, například holubinka tygrovaná. Muchomůrka zelená, naše nejjedovatější houba roste pořád.“

Podle vedoucího lékaře urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc Vladislava Kutěje patří houbové speciality k těžko stravitelným pokrmům, které nám mohou přivodit různé trávicí potíže. Fatální důsledky má na svědomí požití muchomůrky zelené.

„Smrtelná otrava muchomůrkou zelenou, která je zodpovědná za 90 procent smrtelných intoxikací houbami, tak ta je u 60 kg těžkého člověka zhruba kolem 50 g houby. Odborná literatura uvádí, že jedna plodnice má tak 40 gramů. Takže větší plodnice může zabít 80 kg těžkého člověka,“ říká.

Muchomůrka zelená

Rada na závěr je jednoduchá a platí už po staletí. „Jak nám říkaly babičky. Nesbírej, co neznáš, nekopej do toho, nech to ležet. Příroda ví, proč to tam má. Opravdu nesbírejme, co neznáme,“ uzavírá Vladislav Kutěj.

  • Aktuální dění
  • Zpráva