Za deepfake tři roky natvrdo. Podle návrhu italského zákona bude AI před soudem přitěžující okolnost

Turbulence se podle australského úřadu projevují hlavně ve chvíli, kdy letadlo prolétá rozbouřeným vzduchem, který způsobuje prudké vertikální a boční otřesy. Úřad rozlišuje hned několik typů turbulencí – bouřkové, tepelné, tlakové a ty, které způsobují „vysokohorské vlny“. Nejčastěji se turbulence objevují nad vysokými horami, oceány, rovníkem a taky při vletu do různých vzdušných proudů. To jsou turbulence, které se vyskytují na podobných místech a dají se částečně předpovědět. Například přelety nad Bengálským zálivem nebo nad Alpami jsou pro své turbulence známé.

Ve Spojených státech sleduje zranění cestujících a členů posádek leteckých společností způsobených turbulencemi Federální letecký úřad. Ze statistik vyplývá, že celkový počet zranění se v letech 2009 až 2019 pohyboval v rozmezí od pěti do osmnácti ročně. Můžeme se jich nějak vyvarovat?

Letecké společnosti mají mapy turbulentních oblastí. Využívají je k tomu, aby předem naplánovaly trasu letu a případně vybraly náhradní letiště. Mezi nejturbulentnější letecké trasy v roce 2023 patřily třeba ty z Chile do Bolívie, z Kazachstánu do Kyrgyzstánu, ale i z Itálie do Švýcarska.

Některé turbulence jsou ale stále neočekávané. Mohou se vyskytnout kdekoliv a kdykoliv a jsou obvykle způsobeny náhlou změnou směru větru, nebo nepříznivým počasím. Podle mluvčí Asociace leteckých zaměstnanců Taylor Garland bude turbulencí přibývat i v důsledku změny klimatu. Podle Federálního leteckého úřadu i podle Australské federace pilotů je nejlepším způsobem, jak předejít zranění při neočekávaných turbulencích, zapnutý bezpečnostní pás po celou dobu letu.

Některé symptomy jsou zcela patrné, jiné nejsou viditelné ani na ně nelze přijít pomocí testů. Zatímco někteří pacienti trpící autoimunitním onemocněním mohou trpět kognitivními problémy či ztrátou rovnováhy, jiní se mohou potýkat s nočními můrami. Standardní seznam symptomů se tak ztěžuje, a je proto třeba vše bedlivě sledovat. Autorkou studie je Melanie Sloan, výzkumnice katedry veřejného zdraví a primární péče na Univerzitě v Cambridgi.

„Jedním zajímavým zjištěním bylo, že určité symptomy, včetně nočních můr, byly běžně popisovány jako projevy těsně před jinými symptomy onemocnění, a tak mohou poskytnout systém včasného varování před narůstající aktivitou onemocnění. To by mohlo vést k dřívější léčbě a lepší pomoci,“ vysvětlila Sloan.

„Některé z příznaků, na které jsme se ptali, byly běžně známé jako součást lupusu (například bolesti hlavy a únava), další symptomy nebyly v současné době uvedeny podle žádných kritérií pro lupus nebo jiná systémová autoimunitní revmatická onemocnění. To zahrnuje i noční můry,“ podrobněji popsala průběh výzkumu.

Noční můry a halucinace, které pacienti prožívali, podle studie často zahrnovaly opakující se děsivá a násilná témata. „Mám spoustu násilných snů… V jednom z nich mě někdo napadl a nakonec jsem mu podřízl hrdlo,“ vzpomíná jeden z pacientů.

Melanie Sloan dodává, že u mnohých pacientů nebyly neuropsychiatrické symptomy brány v úvahu jako varovné příznaky blížícího se propuknutí nemoci. Podle nemocných „jejich symptomy lékaři nechápali a odmítli je vnímat jako součást nemoci“. Je proto těžké rozpoznat hrozící vzplanutí nemoci a zavčas zavést léčebný plán ke zmírnění závažnosti.

„Bohužel, jak se chystáme vykázat v naší další studii, cesta k diagnóze může být dlouhá a traumatická a může mít přetrvávající a zničující dopad na sebevědomí lidí a důvěru v lékaře,“ řekla Sloan. Podle výzkumnice je podstatné, aby doktoři naslouchali svým pacientům a brali v potaz jejich perspektivu, zejména pokud jde o symptomy, které jsou do značné míry subjektivní a neviditelné.

Měla udělat práci za lidi a vytvořit souhrn vyhledávaných informací na internetu tak, aby člověk nemusel listovat hromadou odkazů a ušetřil čas. Místo toho ale nová AI funkce Googlu nabízí uživatelům rady, které přitom pravidla technologické společnosti samy porušují.

Uživatelé například nahlásili případy, kdy funkce AI Overview doporučovala těhotným osobám kouřit dvě až tři cigarety denně, navrhovala používat lepidlo k udržení sýru na pizze a uváděla, že je zdravé denně sníst alespoň jeden malý kamínek, což jsou velmi nebezpečná, zdraví ohrožující doporučení.

Podle dalších lidí nový nástroj Googlu tvrdil, že bývalý americký prezident Barack Obama je muslim, a potvrzoval konspirační teorii jeho někdejších politických oponentů.

I Google tak dokazuje, že umělá inteligence je stále velmi zranitelným nástrojem snadno podléhajícím mylným informacím, a to i přesto, že před spuštěním programu společnost podrobila AI funkci několika testům. „Před spuštěním této nové zkušenosti jsme provedli rozsáhlé testování. Stejně jako u dalších funkcí, které jsme spustili ve vyhledávání, oceňujeme zpětnou vazbu,“ sdělil výše zmíněnému serveru mluvčí společnosti Google.

Kvůli nespolehlivému a místy i nebezpečnému poskytování informací je ale Google připravený zajistit nápravu. „V případě potřeby přijímáme rychlá opatření podle našich obsahových zásad a používáme tyto příklady k vývoji širších vylepšení našich systémů, z nichž některá jsme už zavedli,“ dodal mluvčí.

K úmrtí došlo v místech, kde teploty přesáhly až 43 stupňů Celsia. Před uhynutím trpěla zvířata křečemi, mdlobami a hypertermií, které patří mezi příznaky dehydratace. Hlavní příčinou je podle ochranářských organizací úpal. K úmrtím primátů dochází po celém státě Tobasco. Místní biologové se v posledních letech snažili tento druh opic chránit kvůli jejich zranitelnosti a snižujícímu se počtu. Události posledních proto mnohé odborníky sledující vřešťany zasáhly.

„Bolí to, protože veškeré úsilí, které jsme léta vynakládali, jde do koše,“ přiznává Gilberto Pozo, biolog zabývající se divokou zvěří z Institutu ekologie v Xalapě. Pozo je rovněž výkonným ředitelem občanského sdružení Cobius (zkratka pro Ochranu biologické rozmanitosti Usumacinta, pozn. red.). V regionu již po 13 let spolupracuje s místními komunitami na ochraně ohrožených druhů.

Zkraje května navštívil tým Cobius skupinu vřešťanů v Cunduacánu. Tam totiž opice ohrožují významné změny krajiny. Během terénní práce tým spatřil dva vřešťany padající z 15 metrů vysokých stromů. V následujících dnech navštívil biopark Saraguatos, kde objevil pět mrtvých opic a osm dalších v nepříznivém stavu. Pozo si u opic všiml střední až těžké dehydratace, kvůli které se primáti hůře pohybují a vykazují známky apatie. „Stávají se z nich malé panenky,“ míní biolog.

Vřešťani jsou jedním ze tří druhů opic obývající Mexiko. Vyskytují se například ve státech Tabasco, Veracruz nebo Yucatanu. Primárně se vzhledem k pojídání listů řadí mezi listožravce. Pokud listy obsahují malé množství vody, jsou opice kvůli dehydrataci o to více vystaveny rizikům vyšších teplot.

Ačkoli se průměrná roční teplota v Tabascu pohybuje okolo 27 stupňů Celsia, v květnu teploty stouply na 36 stupňů i výš. Podle mexického Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů se nyní pracuje s několika variantami příčin úmrtí. Kromě úpalu z vysokých teplot zmínilo i podvýživu a postřik rostlin toxickými chemikáliemi. Za viníka proto lze považovat i krajinné úpravy. Z původní oblasti lesů totiž kvůli půdě přizpůsobené pro zemědělství zbývají už pouhá 3 procenta.

Dvacet metrů dlouhý a dva a půl metru vysoký plot je pokrytý černou sítí. Ta má zhatit plány turistů na atraktivní „selfíčka“ se slavnou horou. Městečko Fudžikawagučiko je známé tím, že nabízí jedny z nejlepších výhledů na ikonickou japonskou horu. Místní obyvatelé už ale mají dost turistů, kteří blokují chodníky a zastavují dopravu, aby získali dokonalý snímek.

Obzvláště oblíbeným místem pro fotografování byla venkovní část obchodu Lawson, odkud se při fotografování pod určitým úhlem zdálo, jako by hora Fudži seděla na střeše obchodu. Turisté, většinou cizinci, dokonce toto místo pojmenovali „hora Fudži Lawson“.

„Kawagučiko je město postavené na cestovním ruchu a já návštěvníky vítám,“ říká Mičie Motomoči, majitel kavárny, která stojí jen nedaleko oblíbeného místa fotografování. Motomočimu zejména vadí neurvalé chování návštěvníků města. Turisté podle něj totiž bez skrupulí odhazují odpadky, přecházejí silnice za hustého provozu a bez dovolení vnikají na soukromé pozemky.

Hora Fudži bývala v minulosti poutním místem. Dnes je oblíbená mezi turisty, kteří na vrchol vystupují, aby sledovali východ slunce. Velkým problémem se však staly tuny odpadků, včetně plastových lahví, potravin a dokonce i oblečení, které tady po sobě nechávají. Prefektura Jamanaši, kde je také stezka Jošida - nejoblíbenější ze čtyř tras na vrchol 3776 metrů vysoké hory - zavedla před letošní sezónou výstupů na Fudži rezervační systém. Ten má snížit počet návštěvníků.

S přílivem turistů bojují i některé destinace v Evropě. Nejoblíbenější atrakce Menorky, městečko s bíle omítnutými domy, zavedlo návštěvní hodiny. Také Benátky, jedno z nejoblíbenějších italských měst, kde počty turistů často převyšují počet obyvatel, nedávno zavedly poplatek za návštěvu.

Podle vůbec prvního odborného hodnocení těchto klíčových ekosystémů a zásobáren uhlíku hrozí polovině všech mangrovových lesů na světě zánik. Analýza Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) tvrdí, že hlavní příčinou jejich úbytku lesů jsou lidé. Nejvíce jsou přitom mangrovové porosty ohrožené v jižní Indii, na Srí Lance a Maledivách.

Angela Andradeová, předsedkyně komise IUCN pro správu ekosystémů, uvedla: „Mangrovové ekosystémy jsou pro člověka neobyčejně potřebné. Jejich ztráta může mít katastrofální následky pro přírodu i lidi na celém světě.“

Mangrovové porosty se vyskytují na mnoha místech naší planety a zahrnují desítky různých druhů stromů a keřů podél tropického pobřeží. Ty jsou útočištěm obrovské biologické rozmanitosti. Slouží jako líhně ryb a žijí v nich nejrůznější savci, například tygři, afričtí divocí psi a lenochodi. Tyto ekosystémy ukládají na svou rozlohu neúměrné množství uhlíku, téměř třikrát více než tropické lesy stejné rozlohy.

Při výzkumu, na němž se podílelo více než 250 odborníků z celého světa, použili vědci obdobu červeného seznamu, který se používá pro výpočet rizika vyhynutí druhů. „Červený seznam ekosystémů poskytuje jasné cesty, jak můžeme zvrátit úbytek mangrovových porostů,“ říká Andradeová. „Chránit tyto křehké ekosystémy pro budoucnost, znamená chránit biologickou rozmanitost,“ dodala.

Koncert ve vyhlášené aréně Luna Park v Buenos Aires s kapacitou osm tisíc diváků přilákal zástupy obdivovatelů pravice. Většinou mladých mužů, kteří se přišli podívat na svého rockového libertariánského vůdce zblízka. „Udělal jsem to, protože jsem chtěl zpívat,“ prohlásil třiapadesátiletý Milei, který byl jako teenager frontmanem cover kapely Rolling Stones s názvem Everest a je prý také fanouškem operního skladatele Giuseppe Verdiho.

Deník La Nación napsal, že Mileiova „okázalá akce“ se nepodobala ničemu, čeho kdy byla Argentina svědkem „Byla to dvouhodinová pohanská mše celebrovaná prezidentem v extázi,“ uvedl deník o představení, které mělo také propagovat Mileiovu poslední knihu Kapitalismus, socialismus a neoklasická past. „Jsem král ztraceného světa! Já jsem král a zničím vás!“ křičel na koncertě prezident Milei.

Koncert si nenechala ujít ani Ana Eugenia Clemente, 33letá venezuelská herečka. Svírala v rukou Mileiovu novou knihu a vyzdvihovala argentinského hlavního baviče. „Cítím hlubokou nenávist ke zlé levici, která poškodila mou zemi“, řekla novinářům. „Cítím, že Milei je člověk, který přišel zachránit nejen Argentinu, ale i svět,“ dodala.

Argentinská opozice byla méně nadšená a označila toto setkání za pokus odvrátit pozornost od domácích problémů, které ještě zhoršuje Mileiova snaha o úspory a reformy, které britský politik  Nigel Farage označil za „thatcherismus na steroidech“. Podle kritiků toto výrazně „neprezidentské“ vystoupení nepomůže vyřešit problémy země. Argentina v současnosti trpí nejvážnější hospodářskou krizí za posledních dvacet let. Šest měsíců po nástupu prezidenta do funkce tři z pěti občanů žijí v chudobě a roční inflace se vyšplhala na téměř 300 procent.

Výzkumníci zjistili, že v roce 2022 bylo v USA diagnostikováno ADHD u 7,1 milionu dětí a dospívajících. To je o milion dětí více než v roce 2016. „Skok v počtu diagnóz nejspíš způsobilo to, že údaje byly shromážděné během pandemie,“ říká Melissa Danielsonová, statistička z Národního centra pro vrozené vady a vývojové poruchy CDC a hlavní autorka studie.

„Mnoho z těchto diagnóz mohlo být výsledkem toho, že dítě bylo na vyšetření kvůli něčemu jinému, jako například kvůli úzkosti nebo depresi, a jeho lékař zjistil, že má také ADHD,“ říká Danielsonová.

Statistička dodává, že nárůst počtu diagnóz je také spojený s rostoucím povědomím o ADHD –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a o různých způsobech, jakými se může u dětí projevovat. Chlapci jsou také diagnostikováni s ADHD častěji než dívky, a to až dvaapůlkrát. Podle nových zpráv se tento rozdíl ale v poslední době zmenšuje.

Studie vyšla v časopise Journal of Clinical Child & Adolescent Psychology a byla založena na údajích z Národního průzkumu zdraví dětí, který shromažďuje podrobné informace od rodičů.

Zpráva sice zjistila, že počet dětí s diagnózou ADHD od roku 2016 vzrostl, ale pouze přibližně polovina z nich užívá léky na léčbu tohoto onemocnění –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ve srovnání se dvěma třetinami dětí v roce 2016.

NPR připomíná, že děti s ADHD jsou vystavené zvýšenému riziku dalším problémům, včetně depresí, úzkostí a zneužívání návykových látek. Pokud se neléčí, může ADHD zvýšit riziko vážných zdravotních problémů v i dospělosti.

Na kosti mamutů narazil vinař Andreas Pernerstorfer ve svém vinném sklepě v obci Gobelsburg v okrese Krems západně od Vídně. Podle odborníků může jít o pozůstatky nejméně tří mamutů. Stáří kostí odhadují až na 40 tisíc let.

„Myslel jsem, že je to jen kus dřeva. Ale pak jsem ho trochu vyhrabal a vzpomněl jsem si, že dědeček v minulosti říkal, že našel zuby. A pak mě hned napadlo, že je to mamut,“ řekl vinař Andreas.

„Během výkopových prací byly dotyčné sklepy zcela vyklizené. Jiné srovnatelné nálezy v Rakousku a sousedních zemích byly většinou vykopány nejméně před 100 lety a pro moderní výzkum jsou z velké části ztracené,“ uvedla Rakouská akademie věd v prohlášení.

Objev vyvolává podle BBC u vědců otázky o tom, jak lidé v době kamenné lovili mamuty. Výzkumníci předpokládají, že mamuti mohli zemřít na místě nálezu kostí – zvířata tam zahnali lidi, kteří na ně pravděpodobně nastražili past.

Po vykopání budou kosti převezeny do Vídeňského přírodovědného muzea, kde budou podle Rakouské akademie věd restaurovány.