Za jménem Čunína podle pověsti stojí dávné nedorozumění

20. květen 2020

Osada Čunín leží v malebné krajině Drahanské vrchoviny. Rozkládá se podél Divokého potoka v úzkém údolí, které přechází do kaňonu Čunínského žlebu. Ten si vyhlédli zejména chataři.

Počátky dějin Čunína jsou spojeny s rodem pánů z Konice, kteří jsou na nejstarší listině z roku 1351 uváděni jako majitelé obce. Ta patrně vznikla na přelomu 13. a 14. století při kolonizaci zdejšího území, které bylo řízeno právě pány z Konice. S konickým panstvím pak obec souvisela téměř po celou svou existenci. Až v roce 1602 se vesnice na čas stává součástí menšího dominia patřícího ke Stražisku. To však platilo jen do roku 1684, kdy byl Čunín opět připojen ke konickému panství, pod jehož správou vydržel až do konce patrimoniální správy. Spolu s Konicí zažil tedy Čunín jak církevní vrchnost z kláštera Hradisko, tak i po roce 1825 vlastnictví podnikatelským rodem Přízů.

Kaple Nejsvětější Trojice ve středu obce

Při toulkách touto vesnicí se nelze nezmínit o jejím jméně, které připadá mnoha návštěvníkům pejorativní. Existuje dokonce pověst, zaznamenaná Františkem Vybíralem přímo v Čuníně. Ta říká, že jednou procházel přes místo, kde dnes stojí vesnice, nějaký pocestný a potkal zde pasáčka, který pásl vepře. Zeptal se jej, jak se pastvisko, na kterém se nachází, jmenuje. Pasáček mu moc nerozuměl, a tak odpověděl, že pase čuňata. Pocestný se usmál a šel dál. V nedaleké Konici pak se smíchem vyprávěl, že prošel kus světa, ale že s takovým názvem pastviny, jaký mu prozradil pasáček nedaleko odsud, se ještě nesetkal. Koničtí se tomu smáli, ale pastvisku už jméno zůstalo, a když zde později postavili vesnici, přejala jméno Čunín i ona.

Kaple sv. Anny nad vesnicí prý zdobí hrob vojáků z třicetileté války

Zajímavé je, že v minulosti, zejména v 16. století, se obec psala i jako Čumín, postupně se ovšem vrací k původnímu názvu. Historici a jazykovědci se shodují, že obec ve skutečnosti dostala jméno podle člověka nazývaného „Čuně“. Mohlo to být skutečné jméno, nebo jen přezdívka, nicméně v názvu obce přežila po staletí.

Odedávna byla osada vázaná na Konici

Obec byla ke Konici vázaná nejen majetkově, ale i duchovně, neboť právě do konického kostela se docházelo z Čunína na mše. Dokonce tamní kněz Jan Strakonický žaloval v roce 1574 majitele panství Matyáše Laškovského ze Švábenic, že nevede lidi z Čunína, aby mu dali plat, který mu už dva roky dluží. Patrně to byl důsledek počínající reformace, která skončila až po Bílé Hoře.

Podle tohoto rozcestníku se dá cestovat po obci i po celé ČR

Dnes je v obci kaple zasvěcena Nejsvětější Trojici, která byla postavena v roce 1840 na místě starší dřevěné zvonice. Menší a patrně i mnohem starší kapličku sv. Anny najdeme u silnice do Křemence nad vesnicí. Podle místní legendy stojí nad hrobem vojáků z období třicetileté války, kteří zde prý měli lazaret.

V obci byla už od poloviny 19. století škola, vyučovalo se tady však už i dříve, většinou v soukromých domech. Pozoruhodnou stavbou byl i zdejší Hrázný mlýn, dnes bohužel v troskách, které dodnes najdeme za vesnicí směrem ke Stražisku. Je zmiňován už na počátku 19. století a byl jedním z mála průmyslových podniků v obci.

Čunínský žleb je zejména rájem chatařů

Dnes je Čunín součástí Konice a vyhledávanou rekreační oblastí. Zdejší chataři jsou zčásti také hybateli společenského, sportovního a kulturního života obce. Sdružují se zde však i hasiči a včelaři. Pod obcí je soukromý rybářský revír Čertovy rybníky navštěvovaný nejen sportovními rybáři.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.