Začíná sklizeň chmele. Podle zemědělců budou letošní výnosy nejhorší za poslední desítky let

„Oddělávám štefty od matek, to je do motoru,“ vysvětluje mi u ponku v dílnách zemědělského družstva mladý mechanik Filip Pochyla. Teď těsně před žněmi má napilno. Zkontrolovat musel všechny traktory a techniku, která vyjede do chmelnic. „Dolít kapaliny, nafoukat gumy, brzdy zkontrolovat, světla. Ta technika musí být v pořádku,“ zdůrazňuje.

Na žně už je nachystaná i jeho pojízdná dílna. Je to malá unimobuňka s koly. V ní je velký ponk se svěrákem, svářečka, rozbruška i bedny s náhradními díly. Všechno musí být na chmelnicích po ruce. „Nedovedu si představit, že bychom jezdili někam pro jednotlivé náhradní díly,“ říká předseda kokorského družstva Vladimír Lichnovský.

Chmelnice v Kokorách před sklizní|foto: Lenka Kratochvílová

Vodicí dráty jsou tentokrát na chmelnicích v Kokorách révou obalené jen řídce. Porost je slabý, chybí mu olistění a taky chmelové šišky jsou malé. Může za to tropické počasí a nedostatek vláhy. „Ta hlavní liána vůbec nevytvořila boční výhony, takzvané pazochy, na kterých by měly být ty šišky. Vidíte, že šišky jsou jen kolem té hlavní liány, která je obtočená kolem vodicího drátku. Ta rostlina už nebyla schopná nic víc vytvořit a je ráda, že ten rok přečká,“ vysvětluje Lichnovský.

Letošní ztráty v Kokorách půjdou do desítek milionů korun. A podobně na tom jsou i pěstitelé chmele z nedalekých Tršic, potvrzuje jejich agronom Ivo Macháček: „Je to nejhorší sklizeň, co jsem zažil. A dělám to už nějakých 35 let, takže určitě to bude nejhorší sklizeň v mé chmelařské historii. Výnos bude hodně špatný a bojím se i o obsah hořkých látek, kvůli kterým se to vlastně dělá.“

Sucho se podepsalo i na sklizni ostatních komodit v regionu. Zemědělci potvrzují, že nižší letos budou výnosy i u řepky, ozimé pšenice nebo ječmene a máku.