Žádné polotovary, ale čerstvá klasika v jídelních vozech. To je krédo Pavla Peterky

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavel Peterka
0:00
/
0:00

Menu v jídelních vozech, kde pracuje, je zaměřené na naši tradiční kuchyni. Mnozí cestující se díky jídlu vůbec poprvé setkají s Českou republikou. „Dovolím si tvrdit, že když dostanou dobře načepované pivo, svíčkovou na smetaně a palačinku s čokoládou a šlehačkou, nemůžeme prohrát,“ je přesvědčený Pavel Peterka.

Ve vlacích vaří a obsluhuje už skoro dvacet let a pořád je to pro něj romantika. „Když jsem delší dobu doma, začínám poslouchat, kde houká jaký vlak.“ Pavel Peterka potřebuje cestování ke svému bytí. Říká, že má toulavou duši.

Momentálně jezdí mezi Prahou, Bratislavou, Novými Zámky a mezi Berlínem, Hamburkem a Kielem u Baltského moře. Osm dnů je na cestách a osm doma. „Ale jen, když všechno dobře funguje. Jakmile spadne jedna větev na koleje, už je všechno jinak. Pracovní doba se může prodloužit i o několik dnů.“

V jídelním voze má Pavel Peterka dokonce štamgasty, je to místo, kde se dají navázat přátelství. „Třeba se spisovatelem Jaroslavem Rudišem, kterého jsem pozval na kávu a poděkoval mu za to, že díky Aloisi Nebelovi proslavil můj rodný kraj.“

Železnice v Olomouckém kraji zná Pavel Peterka dobře. „Projel jsem je všechny, naftovými i parními vlaky, starými červenými dřevěnými motoráčky a dokonce jsem si některé prošel pěšky.“

A kde je podle Pavla Peterky nejhezčí nádraží? S odpovědí neváhá, je to v Písečné, kde bydlí. „Díky místní škole a dětem tam v čekárně vznikla malá galerie kreseb, která ho oživila.“

autor: voj
Spustit audio