Stříbrnice kdysi založili jako hornickou osadu. Dnes je rájem turistů a lyžařů

25. květen 2018

Stříbrnice dnes patří k turistickým východiskům na Králický Sněžník. Historie této osady je však poměrně dlouhá a zasahuje do dob, kdy byla ještě oblast Staroměstska významným místem dolování drahých kovů.

V roce 1325 rytíř, údajně loupeživý, Jan Wüstehub nechal na hradě Kolštejně v dnešní Branné sepsat listinu, ve které na odčinění svých skutků proti církevnímu majetku věnuje Staroměstsko bratřím cisterciákům v klášteře v dnešním polském Kamienci Ząbkowickem. V ní je zmíněna i osada Stubensyfen, kterou odborníci identifikovali jako dnešní Stříbrnice. Je to první zmínka o této vesnici vůbec a potvrzuje, že patří k nejstarším osadám v tomto příhraničním regionu.

Cesta k Návrší. Právě zde patrně dávní obyvatelé Stříbrnic rýžovali rudu

Jméno vesnice by mohlo vycházet z označení rýžovišť, které byly umístěny patrně podél Stříbrnického potoka. Historik Václav Černý lokalizoval těžební pole stříbra nad samotnou obec, přibližně do míst pod dnešní chatou Návrší. Těžba stříbra však skončila poměrně brzy a v dalších letech už se v historických pramenech neobjevuje.

Zdá se, že konec dolování ve spojení s útrapami husitských bouří a českouherských válek byl pro existenci obec fatální, a tak se v 15. století obec v listinách vůbec neobjevuje, nebo pouze jako pustá ves. Teprve v roce 1564 byly Stříbrnice Václavem ze Zvole obnoveny. Jedním z důvodů mohla být snaha o využití velkého bohatství dřeva v lesích nad vesnicí, protože krátce na to jsou už v obci zmiňovány dvě sklárny, které asi v 17. století zanikly a jejich produkce byla převedena do sousední Nové Seninky.

Chata Návrší se původně jmenovala U salašních bud a předcházela ji skutečná horská salaš

Obnovené Stříbrnice však nepatřily k velkým obcím.  V roce 1654 zde urbář uvádí 72 obyvatel žijících v 18 domech. Přesto však po třicetileté válce jejich počet rostl a už v roce 1791 žilo v obci 137 obyvatel ve 30 domech. Nejvíce osob zde žilo kolem přelomu 19. a 20. století kdy sčítání uvádí kolem 460 obyvatel. Slavnou návštěvu lidé ve Stříbrnicích přivítali 7. července 1766, kdy obcí projel císař Josef II. na své inspekční cestě kolem pruských hranic.

Ve Stříbrnicích býval vrchnostenský hospodářský dvůr. V roce 1769 jej kníže Alois z Lichtenštejna nechal rozparcelovat a založil osadu Nový Rumburk, kterou dosídlil tkalci a přadláky z tohoto severočeského města. Předení a tkaní lněných pláten patřilo spolu se zemědělstvím k nejvýznamnějším zdrojům obživy zdejšího obyvatelstva až do II. světové války. Kromě toho ve Stříbrnicích existoval také mlýn, pila a olejna.

Obnovená kaple Panny Marie pod hřebenem byla postavena jako dík za nalezení cesty

Počátky turismu mezi válkami

Turistika rozhýbala místní obyvatele k podnikavosti až mezi oběma válkami. Nejprve využil polohy své salaše u cesty na Králický Sněžník Karl Jungmann a nabízel zde ubytování. V roce 1928 postavil na tomto místě zcela novou celodřevěnou chatu, která kupodivu sloužila jak německým, tak i českým turistům. Nejprve nesla název Sennhüttenbaude (U salašních bud), později se jí říkalo Jungmannova bouda. Od roku 1954 nese jméno Na Návrší. Další stavbou pro turisty byl i přebudovaný rodinný hostinec Franze Neutznera přímo v obci.

Dnes je zde ubytovacích a stravovacích zařízení více. Slouží hlavně v sezóně, kdy je v provozu zdejší lyžařský areál a v létě. Z památek stojí za zmínku zdejší kostelík sv. Anežky České vybudovaný v polovině 18. století. Od někdejší kaple sv. Anny v Novém Rumburku, odstřelené v roce 1960, vede torzo křížové cesty k někdejší lesní kapli Panny Marie, vybudované v roce 1887 jako poděkování za nalezení cesty do civilizace a obnovené po totální devastaci v letech 2003 – 2004.

Lyžařský areál ve Stříbrnicích

Pozoruhodným místem je též Adélin pramen, ukrytý v obnoveném přístřešku z roku 2009 ve výšce 1022 metrů nad mořem, který nabízí vynikající mineralizovanou vodu a příjemné posezení v lese pod Králickým Sněžníkem.

autor: kbz
Spustit audio