Základní škola v Černé Vodě se před lety změnila v malotřídku. Obec se snaží využít volné prostory

Její kapacita je 240 dětí. Teď jich má ale desetinásobně méně, počítá na chodbě černovodské školy její ředitelka Gabriela Hrubešová. „Před deseti lety skončila devítiletka, kdy obec tenkrát zrušila druhý stupeň. Těch pět tříd je teď ve dvou třídách,“ říká ředitelka.

Některé prázdné třídy proto začala škola pronajímat. Musela je ale nejdříve upravit a s tím jí pomohla obec, popisuje nezávislý starosta Zdeněk Beťák a přitom mne vede do tanečního sálu. „Tohle je zrcadlový sál s trampolínkami, probíhá tady také zumba a podobně. Třídu výtvarné výchovy jsme využili a přebudovali na klub důchodců a takovou relaxační místnost, kterou můžou využívat i děti. Další místnost jsme připravili pro pedikúru,“ popisuje starosta.

Jednu z místností se asi před měsícem pronajaly i státní lesy. Před časem přišly o své sídlo v sousední vesnici a protože zhruba dvanácti set hektarový revír jim v okolí zůstal, hledaly zázemí jinde. Nebýt školy, nejspíš by měly podle technika Petra Ovesného menší problém. „Sehnat tady kancelář by bylo asi složité. Jsme rádi, že ji máme tady a nemusíme dojíždět,“ říká Ovesný.

Peníze vybrané z nájmu nejsou přiliš vysoké - asi 4 tisíce korun za měsíc. Ředitelce školy Gabriele Hrubešové ale pomáhají. „Nájemné částečně pokrývá platy zaměstnanců a náklady na energie,“ popisuje ředitelka.

Černovodská škola není jediná, která s úbytkem dětí řeší podobný problém. Skoro polovinu budovy využívají podnikatelé i ve Střední odborné škole a učiliště strojírenském a stavebním v Jeseníku. Počet tříd je podle ředitele Jiřího Viterny předimenzovaný. „Jako dobrý hospodář se snažím volný prostor komerčně pronajmout, aby z toho škola měla peníze,“ přibližuje Viterna.

Příjmy z nájmů pak podle ředitele putují do modernizace tříd, nového vybavení či nákupu pomůcek.