Žaluzie původně vznikly jako ochrana před žárlivostí

roleta, žaluzie, květiny na okně
roleta, žaluzie, květiny na okně

I docela obyčejné věci mají někdy neobyčejná jména. Uvědomuji si to opravdu velmi často, když si listuji ve slovnících, zejména v etymologických. Třeba taková věc, jejíž hlavní sezóna je v létě, když svítí slunce – žaluzie.

To slovo znám už ze základní školy – v oknech jsme tam měli takové velké šedé žaluzie a jejich hlavní vlastností bylo, že byly každou chvilku pokažené, potrhané, zasukované, prostě nefunkční. Ale běda tomu, kdo měl zrovna ve třídě službu, když se žaluzie zrovna pokazily. Žaluzie byly pro zlost.

Představa něčeho špatného, hořkého, i když vlastně bytostně lidského, se skrývá – kupodivu – i v základu slova žaluzie. Je to slovo románského původu, velmi podobně zní ve francouzštině, kde je podoba jalousie [žaluzí], a existuje také třeba v italštině.

Slovo žaluzie má tentýž západoevropský, původně románský kořen, který slyšíme i v anglickém slově jealous [džel s], tedy „žárlivý“.

A tady jsme u té nahořklé představy, kterou slovo žaluzie původně navozovalo.

Žaluzie totiž měly už od 16. století, kdy se objevily nejdřív asi v Itálii a pak v jižní Francii, chránit lidi, kteří byli v soukromí domova, před žárlivými nebo závistivými pohledy těch, kdo procházeli venku kolem oken.

Románský předobraz našeho slova žaluzie má pak samozřejmě, jak je ve Středomoří obvyklé, antické východisko. Asi nejstarší dohledatelný příbuzný slova žaluzie, nebo i anglického [džel s] „žárlivý“, je starořecké slovo zélos, které znamenalo „horlivost, žárlivost nebo závist“.