Zálužné na Opavsku je postavené z břidlice. Jeho těžba stála nejeden lidský život

25. leden 2016
Česko – země neznámá

Zálužné u Vítkova na Opavsku je ukázkou toho, jak všestranným stavebním materiálem bývala břidlice. Mnoho sedláků si v minulosti přilepšovalo tím, že na svém pozemku vyhloubili břidlicový důl. Co šlo, to prodali. Ze zbytku si mohli postavit celý dům. Z břidlice mají v Zálužném požární zbrojnici i kapli.

Hned za nimi se nachází místo zvané Wasserloch. Leží na naučné stezce nazvané Dědictví břidlice. Právě tomuto nerostu vděčí mnohé obce Nízkého Jeseníku za svůj rozkvět. Včetně Zálužného.

Někdejší německé obyvatelstvo začalo s těžbou břidlice kolem poloviny 18. století. Šli na to jednoduše, pokrývačskou břidlici těžili z povrchu kopáním a lámáním. Postupem doby se ale jejich nářadí, technika a způsob dobývání měnil, hloubilo se stále více dolů, kde byl k nalezení kvalitnější nerost.

Příroda nadělila každému sedlákovi

Příroda v okolí Zálužného byla opravdu štědrá. Téměř každý sedlák měl na svém pozemku ložisko břidlice. Mnoho z nich se tedy pustilo do těžby s tím, že by si mohli prodejem břidlice něco přivydělat. Uvádí se, že už na konci 19. století fungovalo v této oblasti na 52 činných závodů na těžbu a zpracování břidlice.

Stavby z břidlice se lepily pouhým jílem

Vidinou výdělku se nechali zlákat také sedlák Franz Gebauer a bývalý majitel mlýna, Augustin Mar. V roce 1884 zahájili v Zálužném ražbu nové štoly. Z prosperujícího dolu se však netěšili dlouho. O rok později se do všech dolů v kopci Morabergu provalila spodní voda. Zasáhla i Marův a Gebauerův důl. Gebauer byl ošklivě zraněn a odmítal pak jakékoli další pokusy o těžbu.

Marovi to ale nedalo, stále přemýšlel, jak vodu odčerpat a těžbu břidlice obnovit. Dnes se můžeme jen domnívat, proč v noci 3. března 1891 přišel ke své šachtě a zřítil se dolů. Pomoci se nedovolal, a tak v ní ve věku 75 let utonul.

Tuto tragickou událost připomíná nejen zastavení u Marova a Gabauerova dolu na stezce Dědictví břidlice, ale také kaplička. Tu na památku svého otce nechal poblíž nešťastného Wasserlochu, jak zatopené šachtě místní obyvatelé říkali, vystavět jeho syn s manželkou. Dodnes je kaple památníkem všech obětí zdejších břidlicových dolů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.