Zámecký park v Žádlovicích patří ke klenotům krajiny i přesto, že jeho části postupně pustnou

4. říjen 2017
Žádlovický zámek

Park kolem zámku v Žádlovicích na Lošticku má mnoho tváří. Najdeme zde upravené plochy sloužící jako dostihové závodiště, lehce zanedbané porosty kolem zámku, ale i místa, kde se někdejší anglický park pomalu mění v les. Přitom jej budovaly generace zahradníků a kromě vzácných stromů a rostlin, zde najdeme i pozoruhodné stavební památky a umělecké artefakty.

Žádlovice patří k nejstarším obcím v okolí. Už v roce 1078 věnoval údělný olomoucký kníže Ota Sličný novému klášteru Hradisko u Olomouce dvě popluží ve vsi Zadlowiczi. Jak je tedy zřejmé, dvě části obce byly církevním majetkem, třetí část Žádlovic tvořily dva svobodné grunty, které v roce 1546 připadly k bouzovskému panství. Jeden z majitelů Bouzova, Jindřich Podstatský z Prusinovic, postavil na místě jednoho z těchto dvorů tvrz, na které se usadil.

Čestný dvůr, kudy přijížděly do zámku vzácné návštěvy

Dalším jejím obyvatelem byl například biskupský úředník Burian Drahanovský z Pěnčína, který se zde usadil v roce 1568, a jehož přítomnost nám dodnes potvrzuje torzo kaple, kterou jako katolík nechal pro své poddané v protestantském kraji vybudovat. Dnes je kaple součástí kůlny ve dvoře někdejšího lesního úřadu a ukrývá zbytky sgrafitové výzdoby s náboženskými náměty.

Někdejší zahradnické domky

Po třicetileté válce byla tvrz pustá, až se jejím majitelem stal příslušník starého českého rodu Albrecht Leopold Bukůvka z Bukůvky, který vystavěl v letech 1679 - 1705 na jejím místě barokní zámek. Bylo to v době, kdy se Žádlovice postupně stávaly centrem většího feudálního dominia.

Stará sýpka obklopená douglaskami

Další přestavbu zámku zahájil v roce 1772 jeho další držitel, Jan Křtitel, hrabě Mitrovský. Bohatý šlechtic, výtečný hospodář a také milovník přírody při svém sídle založil rozsáhlou botanickou zahradu a zámeckou knihovnu obohatil sbírkou přírodovědné literatury. Zahradu zřízenou na hrázi rybníka doplnil o skleník a postupně ji rozšiřoval. V souladu s tehdejší módou se pak původní zahradní kompozice kolem dvou zdejších rybníků začala měnit v rozsáhlý anglický park.

Dnes v části parku najdeme i ohrady pro koně zdejšího jezdeckého oddílu

Od 19. století do současnosti

Téměř po celé 19. století patřilo žádlovické panství rodině Vorst-Gudenau Mirbach-Harff, jejíž příslušník Klement Arnošt Vorst-Gudenau byl významným hospodářským činitelem kraje a podílel se též na založení mohelnického cukrovaru. Další rozvoj zámku i parku přichází v roce 1891, kdy do zámku vstupuje poslední šlechtický rod Dubských z Třebomyslic, pocházející původně z jižních Čech.

Rybník za závodištěm nabízí i romantické posezení

Stěhuje se sem diplomat Viktor Dubský, který byl významným rakouským diplomatem a velvyslancem v Madridu. Jeho syn Adolf byl velkým milovníkem exotických dřevin a zámecký park mu vděčí za řadu krásných exemplářů. Kromě toho byl také milovníkem lovu a zušlechtil už existující oboru navazující na park, kde choval daňky a také jeleny sika.

V parku najdeme i tuto studánku s výtečnou vodou

Rodina Dubských byla výrazně proněmecká a byla také podporovatelem nacistických organizací za druhé světové války, které se její členové v řadách jednotek SS také zúčastnili. I proto její členové před květnem 1945 uprchli a zámek i park zůstaly osiřelé. Staly se majetkem státu. Vystřídalo se zde více organizací, později v zámku našlo útočiště pro internát a dílny zemědělské učiliště. Park bohužel z velké části chátral. Jen dolní část byla využívána jezdeckým oddílem a dodnes je tu půvabné přírodní závodiště.

I přesto se zde stále dochovaly některé vzrostlé exempláře exotických stromů i zbytky zahradní architektury. Obora byla po válce neudržovaná a daňci i jeleni sika se přes chatrné oplocení dostali do volné přírody, kde se nebývalým způsobem rozšířili. Zejména sikové dnes obývají velkou část Moravy od Zábřehu až po Blansko.

Zemědělské učiliště už v zámku nesídlí. Zámek je majetkem Olomouckého kraje a v těchto dnech se rozhoduje o jeho dalším využití. Jednou z variant je zřízení archeologického centra, které by spravovalo rozsáhlé sbírky. Místní patrioti doufají, že nové využití bude počítat i se stabilní péči o park, který se svými téměř 30 hektary rozlohy a vzácnými dřevinami patří k nejpozoruhodnějším na střední Moravě.