Zámek Slavkov je barokní skvost s příběhem bitvy tří císařů. Napoleon tu pronesl řeč ke svému vojsku
Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.
Historie zámku Slavkov-Austerlitz sahá do 13. století, kdy zde byla komenda řádu německých rytířů. Renesanční zámek vznikl na starších základech na konci 16. století. O dalších sto let později ho nechal Dominik Ondřej Kounic přebudovat na barokní sídlo pod vedením italského architekta Domenika Martinelliho z Luccy. Na výzdobě zámku se podíleli italští umělci, sochy v parku vytvořil Giovanni Giuliani.
Zámek obýval do roku 1919 významný rod pánů z Kounic, kdy po smrti posledního mužského potomka rodu, hraběte Eugena přešel do vlastnictví Pálffyů. Po konci druhé světové války se zámek stal majetkem československého státu a nyní je ve vlastnictví města Slavkov u Brna.
Mezi nejzajímavější místnosti zámku patří oválný Historický sál s bohatou výzdobou a důmyslně řešenou akustikou. Ta byla navržena tak, aby se při významných politických jednáních jednotlivé skupiny diskutujících, které stály v těsné blízkosti, navzájem neslyšely. Právě v tomto sále bylo po bitvě u Slavkova podepsáno příměří mezi Rakouskem a Francií. Na něj navazuje Sál předků s balkonem, na kterém císař Napoleon pronesl 3. prosince 1805 proklamaci ke svým vojskům.
Zámek Slavkov-Austerlitz je možné navštívit od března do prosince denně mimo pondělí, od června do konce srpna je otevřeno po celý týden. Za prohlídku stojí kromě interiérů zámku také přilehlý park. Nově je v konírnách otevřena expozice věnovaná císaři Napoleonovi. Další novinkou je zámecká kostymérna, kde je možné si půjčit dobové oblečení.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů -
Hrob na kopci
Patricia Gibneyová -
Pochoutky z horské chaloupky
Patrik Rozehnal






