Zámek Strážnice láká historií, lidovou kulturou i nejdelší platanovou alejí ve střední Evropě
Strážnický zámek na jižní Moravě patří mezi nejkrásněji opravené památky. Prohlídkové okruhy zavedou návštěvníky do historických prostor, do expozice lidových hudebních nástrojů nebo do galerie, jejíž součástí je i výstava pohádkových loutek. Okolí zámku tvoří rozlehlý park, který doplňuje nejdelší platanová alej ve střední Evropě.
Historie zámku sahá do 14. století. Z té doby jsou první písemné zmínky o strážní tvrzi ve vlastnictví pánů z Kravař. Ti kolem roku 1450 provedli přestavbu strážní pevnosti na moravsko-uherské hranici a vzniklo západní křídlo zámku. Z opevnění se dodnes dochovala část původního valu s gotickou Černou branou.
Od roku 1501 vlastnili sídlo Žerotínové, kteří zámek rozšířili o východní a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami. Dnešní podobu zámku vtiskli celému areálu Magnisové po bitvě na Bílé hoře. Ti byli zároveň posledními vlastníky strážnického panství. Nechali vybudovat rozsáhlý anglický park, do kterého vysázeli cizokrajné dřeviny. Platanová alej je údajně nejdelší ve střední Evropě.
V současnosti je zámek i park ozdobou Strážnice. Nádherně opravená památka nabízí historické prostory, ale i moderně zpracované expozice o historii lidových nástrojů a krojů. Zámek ale neslouží jen k prohlídkám výletníků. V jeho prostorách našel útočiště Národní ústav lidové kultury, významná instituce, která spravuje kromě zámku a parku i Muzeum jihovýchodní Moravy, tedy známý skanzen Strážnice.
Otevírací doba je během prázdnin od 9 hodin, prohlídky začínají v každou celou hodinu. Poslední je v 16 hodin. Otevřeno je každý den, kromě pondělí, jako na většině památek. Mimo letní prázdniny je prohlídková doba o hodinu kratší. Od listopadu do dubna je zámek uzavřen. Veškeré informace naleznete na webu www.nulk.cz.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
