Zámek v Čechách pod Kosířem byl postaven na místě původní tvrze

28. duben 2022

Kraj na jih od hanácké velehory Velkého Kosíře byl osídlen už od pravěku. V době velké kolonizace Moravy zde vzniká vesnička, která se později měla stát centrem okolního panství. Dostala jméno Čechy pod Kosířem, podle odborníků prý snad podle zakladatelů, tedy rodiny Čechovy.

V roce 1141 se Čechy poprvé objevují v písemných pramenech, kdy zde některé polnosti vlastnila olomoucká metropolitní kapitula. Od roku 1305 byla obec majetkem kláštera dominikánek u sv. Kateřiny v Olomouci.

Už ve 14. století zde stála vodní gotická tvrz obklopená dvěma rybníky. Polovinu tvrze a část vsi v té době vlastnil Lúček z Čech, druhá polovina patřila mimo jiné rodu pánů z Kunštátu. Koncem 14. století Velislav z Meziboře obě části dominia sloučil a roku 1416 tvrz i s obcí prodal Jindřichu z Kravař. Dalšími majiteli pak byli významné moravské rody pánů z Boskovic a z Pernštejna. Tvrz zanikla někdy v průběhu 15. století a k roku 1512 se uvádí již jako pustá.

Ve 2. polovině 16. století však vladyka Matyáš z Hartunkova vystavěl v Čechách novou renesanční tvrz, která stála pravděpodobně na místě jižního křídla dnešního zámku. Dalšími majiteli tvrze byli páni z Hradčan, Prusinovic, Choltic, Lilie a z Hříště.

Pavilon v zámeckém parku

V letech 1707–1716 tvrz vlastnila knížata z Lichtenštejna. Právě za nich, mezi lety 1708–1716, byl objekt přestavěn na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih. Lichtenštejnové však panství opět prodávají a po několika změnách majitelů se držitelem panství stává v roce 1768 Manuel Telez da Silva de Menezes e Castro hrabě Tarouca. Přestože rod pocházel z Kastilie, už několik let byl ve službách portugalského dvora. Manuel Silva Tarouca byl synem portugalského vyslance u vídeňského dvora a panství v Čechách si velmi oblíbil. A tak se zde usadil a po něm i jeho potomci.

V letech 1839–1846 získal zámek svou současnou pozdně klasicistní podobu. Autorem projektu přestavby tohoto šlechtického sídla se stal architekt Julius Eduard Zernecke, původem z Gdaňska.

Západní křídlo zámku míří k prostranství před kostelem

V té době působil v Praze jako kněz Bedřich, hrabě Silva Tarouca. Mecenáš a přítel českých buditelů se stává přítelem mladého Josefa Mánesa a zve jej na své panství, mimo jiné, aby vyučoval malbě jeho bratra a majitele panství nadaného Augusta Alexandera (1818–1872).

Nový majitel Čech pod Kosířem byl štědrý mecenáš umění a vědy a také organizátor čilého společenského života v celém okolí. Mánes žil na zámku už od roku 1849. Panstvo v něm mělo vtipného druha pro společenské akce i učitele, který zdokonaloval jejich vlastní malířské pokusy.

Také jim byl rádcem pro úpravy zámku i úchvatného krajinářského parku. V letech 1852 ař 1853 byla v sousedství zámku postavena pseudogotická oranžérie podle projektu předního českého architektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna, do jejíhož průčelí Josef Mánes navrhl umístění dekorativního trojlistu s erby. V roce 1854 nechal hrabě podle malířova návrhu vybudovat zámeckou kapli. Bohužel zdravotní problémy slavného malíře jeho návštěvy v Čechách pod Kosířem nakonec znemožnily.

Zámek v Čechách pod Kosířem

Syn hraběte Augusta František Josef II. výrazně zasáhl do podoby zámeckého parku a za jeho působení došlo také v letech 1904 až 1906 k poslední výraznější změně exteriéru a interiérů zámku. V roce 1949 byl zámek vyvlastněn a od té doby byl spravován státem. V letech 1953 až 2005 zde sídlil dětský domov. Připomínkou slavné historie zámku byla jen v roce 1957 zřízená Pamětní síň Josefa Mánesa.

Od roku 2008 se zámek stal majetkem Olomouckého kraje a po velké rekonstrukci byl zpřístupněn veřejnosti. Kromě interiérů zámku a ukázek života jeho majitelů i děl Josefa Mánesa je možné si v komentovaných prohlídkách projít i zámecký park nebo navštívit unikátní filmovou expozici Zdeňka a Jana Svěrákových.

autor: kbz
Spustit audio