Zámek v Hustopečích nad Bečvou postavili Žerotínové na místě starší tvrze

17. září 2021

Kraj kolem Hustopečí nad Bečvou byl osídlen už od pravěku. Aby také ne, kolem řeky procházela prastará stezka, kudy procházeli kupci  a oblast patřila k výspám úrodnější půdy v podhůří Beskyd a Hostýnských vrchů.

naopak severní křídlo je postaveno až v 18. století

Prvním historicky ověřeným držitelem obce byl mocný moravský rod pánů z Kravař. Za této vrchnosti se ještě před koncem 14. století staly Hustopeče městečkem. Po posledním pánovi z Kravař, který zemřel roku 1434, se majitelé panství rychle střídali. Od roku 1437 vystupují v pramenech Mikuláš a jeho bratr Beneš z Hustopeč. Přídomek evokuje, že zde patrně také sídlili. Můžeme tedy předpokládat, že už zde vlastnili alespoň částečně opevněnou tvrz.

Její osudy však do konce 15. století zůstávají nejasné. V 16. století se držiteli dominia stává mocný moravský rod Žerotínů. Po několika převodech mezi příbuznými přestává tvrz stačit potřebám majitelů panství na prahu renesance. Kolem roku 1580 tedy začíná jeho tehdejší držitel Karel ze Žerotína s manželkou Johankou Černčickou z Kácova přebudovávat starou stavbu v nové reprezentační sídlo.

Arkády jsou skutečnou perlou zdejšího zámku

Stavba zámku však neprobíhala naráz. Zdá se, že nejprve se stavělo západní křídlo s nárožními patrovými arkýři, pak současně východní a jižní křídlo, které bylo se západním propojeno schodišťovým objektem. Vše propojily dvoupatrové arkády a nádvoří nejprve uzavřela ze severní strany zeď.  Víme, že na stavbě působily kamenické hutě italských stavitelů Petra a Rudolfa Minikatů a Daniela Tianteho původem ze severoitalského Lugana.

Nádvoří slouží i kulturním akcím

Zámek byl už v roce 1596 obyvatelný, celkově bylo sídlo dostavěno před rokem 1604. Najdeme zde mnoho unikátních kamenických detailů i stavebních pozoruhodností. Zaujme zejména reliéfní výzdoba oblouků arkád a dalších prvků, kde najdeme velké množství různých motivů. Opravdu raritní jsou variace ze zaječího života, ztvárněné s nevšední precizností.

najdeme zde i zajímavé expozice

V roce 1617 získal panství i zámek nejmladší syn Karla ze Žerotína Vilém Bedřich. Horlivý protestant se zapojil se do stavovského povstání sice vlažně, stejně jej to však stálo většinu jeho majetku.  Zemřel v roce 1622 a držitelkou zámku Hustopeče se stala vdova Anna Hofmannová z Grünbüchlu. Na stavbu jí chyběly peníze a tak zámek opět několikrát změnil majitele. Na konci 17. století se stává majetkem Podstatských z Prusinovic.  Roku 1736 celý statek se zámkem, pivovarem, dvorem, ovčínem, oborou, bažantnicí, právem mýta  a přilehlými vesnicemi získal Jan Nepomuk Podstatský, který byl roku 1744 povýšen do hraběcího stavu. Právě za něj bylo patrně přistavěno severní křídlo zámku a dokončeny některé barokní úpravy.

Vstup do zámku je i malým lapidáriem

V roce 1763 se novým vlastníkem zámku stává rytířský rod Pagáčů. Od roku 1799 pak hustopečské panství se zámkem získává Jan Ludvík z Baillou. Příslušníci rodu si zdejší panství hodně oblíbili. Dokonce zde postavili v roce 1887 rodinnou hrobku hrabat z Baillou. Poslední držitel zámku Karel Baillou byl na konci války údajně omylem zastřelen partyzány. Jeho manželka s dětmi odešla do USA a tím se privátní držba zámku uzavřela.

Zámek byl po válce zestátněn, vyrabován a měl být zbořen. To by však stálo mnoho peněz a tak v něm nejprve sídlila školka, později různé sklady a nakonec depozitář Valašského muzea v přírodě. Od roku 2001 vlastní zámek obec Hustopeče a díky ní je dnes stavba v mnohem lepším stavu než na přelomu tisíciletí. Restaurování této unikátní památky, která slouží obci, však zabere ještě desítky let.

autor: kbz
Spustit audio