Zámek v Rokytnici u Přerova je už čtvrtým panským sídlem na stejném místě
Rokytnice na Přerovsku patří patrně mezi nejstarší obce v okolí. Prapůvodně to byla osada na místě, kde byly slatě, kterým bylo potřeba se vyhnout. Napovídá tomu jméno obce, které vychází ze slova rokytí, tedy podmáčené místo porostlé vrbami. Už v roce 1086 vedla přes obec hradská cesta, která spojovala olomoucký a přerovský zeměpanský hrad.
Právě u této cesty byla vysazena obec už velmi dávno a právě k ochraně této cesty zde stál ohrazený dvorec či tvrz. Měl za úkol chránit poutníky a formany a zároveň sloužit jako předsunuté stanoviště při ohrožení hradů. Tento dvorec byl patrně předchůdcem současného zámku.
Samotná obec je poprvé zmíněna k roku 1348, kdy je jako držitel vsi uváděn zeman Heřman z Rokytnice, toho času královský sudí. Už v roce 1385 se připomíná také tvrz, kterou téhož roku spolu se vsí kupuje jakýsi Rudolf z Frankštátu.
Držitelé zdejší tvrze se často střídali. V roce 1412 se v listinách objevuje naposledy. Zdá se, že zanikla za husitských válek, protože dále už se o ní v dokumentech nemluví. Víme o ní, že stávala patrně na stejném místě, kde dnes stojí zámecká budova.
V roce 1466 kupují zdejší panství pánové z Ludanic. Patrně oni, snad Půta z Ludanic nechal na místě někdejší tvrze postavit renesanční zámek. Zámek je poprvé zmíněn k roku 1557. Asi se nejednalo o nijak velkou stavbu, protože když v roce 1577 rokytnické panství odkoupil Joachim Haugvic z Biskupic, usídlil podle dobových zápisů „na staré tvrzi, jež se podobala menšímu zámečku“.
Aby toho nebylo dost už za pět let zámek lehl popelem, a to včetně hospodářského dvorce, který k němu přiléhal. Joachim Haugvitz toho využil a postavil zde nový renesanční zámek. Stavba začala hned po požáru a hotovo bylo už v roce 1591.
Třicetiletá válka se podepsala nejen na obci, ale také na samotném zámku. Podle listin, které popisují stav panství, byl zámek zcela neobyvatelný. A tak jej dědic Karel Haugvitz prodal i s celým panstvím v roce 1663 olomouckým jezuitům. Ti se rozhodli rovněž k radikálnímu kroku. Nechali ruinu renesančního zámku strhnout a na jeho místě vybudovali v pořadí už čtvrté panské sídlo.
Rozsáhlý, byť původně jednopatrový barokní zámek, měl půdorys ve tvaru písmene U. Sloužil jako sídlo správy panství a také jako residence pro řádové bratry. To platilo až do roku 1773, kdy byl papežem Klimentem XIV. zrušen jezuitský řád a zámek připadl eráru.
V letech 1778 - 1790 objekt sloužil jako polní nemocnice, v pozdějším období chátral.
V roce 1824 koupil celé panství Ludvík z Levenau a v roce 1835 viceprezident dvorské komory ve Vídni rytíř Josef Eichhoff. Zámek byl na počátku 20. století zrekonstruován a upraven do současné podoby.
Jeho potomci pak rokytnický zámek vlastnili až do roku 1945, kdy jim byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Zámek se tak stal sídlem nejrůznějších ústavů sociální péče. V současnosti na zámku sídlí domov pro seniory a pro osoby se zdravotním postižením. Okolí zámku je překrásné.
Průčelí se shlíží ve vodách rybníka, na jeho břehu je zahrada a na zámecký areál, který je přes den přístupný navazuje rozsáhlý park. Rozhodně je to příjemné místo, které stojí za návštěvu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
