Zámek ve Velké Bystřici byl původně tvrzí, pak i pivovarem. Dnes je z něj hotel, kde se opět vaří pivo

Počátky Velké Bystřice sahají do 13. století. Tehdy obec patrně vznikla podél cesty vedoucí z Olomouce do Slezska podél řeky Bystřice, která dala tehdejší obci jméno. První zmínka o obci pochází z roku 1275, kdy se připomíná jakýsi Lambert z Bystřice jako majitel části obce. Některé prameny uvádějí Bystřici už k roku 1222, nicméně toto datování pravděpodobně není zcela jisté.

Zdá se, že tu už od počátků obce zde existoval dvorec obývaný drobnými zemany. V roce 1336 odkázal Jan z Dolan část obce olomoucké kapitule. Další část však stále patřila zemanům, kteří se po Bystřici dokonce psávali.

V roce 1381 se objevuje v listinných pramenech poprvé zdejší tvrz. Bratři Bohuš, Erazim a Záviš z Bystřice toho roku tvrz vepsali do zemských desek ve prospěch Václava z Doloplaz, který v roce 1397 nabyl do držby i církevní část obce a stal se jejím jediným vlastníkem.

V pozdějších letech se držitelé zdejší tvrze střídali. Patřil mezi ně třeba olomoucký rychtář Lukáš Salzer. Po něm Ondřej ze Studnice a od roku 1480 i pánové ze Zástřizl. Ti drželi panství, pod které patřila obec Mrsklesy, Varhošť, Hlubočky a některá zaniklá sídla až do roku 1486, kdy jej prodali Vilému z Pernštejna. To už je Velká Bystřice nazývaná městečkem.

I v následujícím období se majitelé panství střídali až do roku 1517. Tehdy Karel Herbort z Fulštejna započal s přestavbou staré tvrze na zámek. V té pokračoval moravský zemský hejtman Hynek Bruntálský z Vrbna, který panství ve Velké Bystřici roku 1573 koupil. Důkazem působení Bruntálských z Vrbna jsou dvě desky a erb umístěný dnes v průjezdu zámku. Zřejmě v té době byly vysazeny dvě zámecké zahrady. Jedna z nich pak byla proměněna na současný Zámecký park. V roce 1610 prodal Hynek Bruntálský z Vrbna městečko Velkou Bystřici s tvrzí a sedmi vesnicemi olomoucké kapitule. Tím končí doba proměn majitelů, neboť církevní vrchnosti pak zdejší zámek a statky patřily až do roku 1943.

Kapitula zámek rozhodně nepotřebovala jako sídelní místo a tak řešila co s ním. V části byly umístěny kanceláře správy panství a byty úředníků, druhá část zámku se začala proměňovat na pivovar.

Na počátku 18. století byl již zámek v dost špatném technickém stavu. Zámecké budovy tak byly zčásti přestavěny pro správní účely v barokním slohu. Východní, renesanční část zámku byla přeměněna na sladovnická humna velkobystřického kapitulního pivovaru.

V roce 1834 byl pivovar ve Velké Bystřici největším ze všech kapitulních statků. Pivo odsud bylo dodáváno do všech hostinců v kapitulních državách. Ty totiž nic jiného čepovat nesměly. Zdejší pivo odebírali i na arcibiskupských statcích a navíc bylo deputátní pivo dodáváno olomouckým kanovníkům. Téhož roku tak bylo v pivovaru vyrobeno celkem 3360 sudů piva. Pivovar někdy provozovala samotná kapitula, jindy byl dáván do nájmu. Podmínkou nájmu bylo, že pivo musí být kvalitní a tato kvalita musí být stálá.

V roce 1892 kapitula prodává pivovar do rukou tehdejšího nájemce Antonína Kubelky. Po roce 1900 s vlivem rostoucí konkurence pivovar postupně začíná mít finanční problémy. Ty vyvrcholily úpadkem v roce 1931. V roce 1943 zaniká definitivně.

Zámek se stal majetkem obce a postupně chátral. V šedesátých letech dokonce hrozilo jeho zbourání. Nakonec zasáhli památkáři a v sedmdesátých letech začala jeho postupná rekonstrukce. Od roku 1991 slouží jako hotel. Od roku 2020 se pak v někdejších sklepích opět vaří pivo.