Zavadilka u Konice vznikla díky formanské hospodě i zániku kláštera
Zavadilka nacházející se na náhorní plošině nad Konicí patří mezi malé osady vzniklé poměrně nedávno. Přitom samotná historie této osady je docela spletitá, vždyť v minulosti měla dokonce dvě části, které patřily každá k jiné obci.
Už jméno Zavadilka prozrazuje, že tato osada vznikla na samotě. Jako zavadilky se totiž v českém prostředí označovala místa, stojící stranou civilizace, o která člověk prostě jen zavadil. Často to byly hájovny, ale ještě častěji hostince stojící někde u cest mimo samotné vesnice. Jen v Olomouckém kraji najdeme Zavadilek hned několik a v rámci ČR jdou jejich počty do nižších desítek. Připomeňme si například Zavadilku u Pavlova na Mohelnicku, motorest, někdejší hostinec u Staměřic na Přerovsku nebo Zavadilku u Troubek.
Počátky osídlení Zavadilky u Konice sahají do roku 1722. Tehdy tato oblast patřila k laškovskému panství. Jeho správa se rozhodla, že vybuduje panský hostinec u staré cesty mířící z Prostějova do Konice. Hospoda měla sloužit hlavně projíždějícím formanům, kterým poskytovala nejen občerstvení, ale i přípřež a ubytování. Proto u hostince s názvem „U zlatého lva“, stála také stáj pro 40 koní a později zde byla postavena i kovárna. Už za pár let zde stálo devět domků drobných zemědělců, ke kterým patřilo něco přes hektar polí. Dva domy byly bez polností, patrně patřily k obsluze hostince a kovárny. To je počátek Dolní Zavadilky.
Také vznik Horní Zavadilky souvisí s laškovským panstvím. To patřilo od 17. století církevní vrchnosti, klášteru Augustiniánů u Všech svatých na olomouckém předhradí. Josefínskými reformami byl tento klášter zrušen a 14. srpna 1784 bylo panství Laškov a Lešany připsáno náboženskému fondu.
V této souvislosti došlo také k rozdělení pozemků někdejších panských hospodářských dvorů a na části této půdy mezi cestami z Konice do Olomouce a z Konice do Prostějova byla vysazena osada Horní Zavadilka. Rok založení je uváděn 1786.
Jako zavadilky se totiž v českém prostředí označovala místa, stojící stranou civilizace, o která člověk prostě jen zavadil.
V roce 1869 zde v 46 domech žilo 269 obyvatel. Ti se živili kromě zemědělství domácím tkaním a předením lnu, později také šitím oděvních dílů pro prostějovské továrny. Kolem roku 1890 vzrostl počet domů v Zavadilce na 50 a počet obyvatel bezmála na tři stovky.
Poté však už počet osadníků obývajících trvale Zavadilky klesal. Kolem roku 1930 zde žilo už jen 111 lidí a dnes zde žije necelých třicet stálých obyvatel.
Přestože obce časem splynuly v jednu, stále byly rozdělené, co se obecní správy týče. Dolní Zavadilka patřila ke Štarnovu, Horní Zavadilka k Budětsku. To platilo i co se docházky místních dětí do školy týče. Zatímco z Horní Zavadilky chodily děti do školy opět v Budětsku, z Dolní části obce docházely do Křemence, kam byl přiškolen Štarnov.
Obec byla vždy přifařena do Konice. Kaplička se zvonicí zde byla postavena ke konci 18. století. Nechala ji zbudovat rodina Krejčí za přispění ostatních obyvatel Zavadilky. Ve věžičce je zavěšen zvon zasvěcený sv. Bartoloměji, který pochází z roku 1843.
Dnes jsou z vesnice, právě od kaple překrásné rozhledy do okolí. Budova někdejšího hostince už bohužel dávno formanům neslouží a to i přesto, že doposud stojí. Přesto je toto místo zajímavým dokladem někdejšího dopravního spojení Konicka s okolním světem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.