Zázemí pro speleopotápěče a rozcestník pro turisty. V Teplicích nad Bečvou vzniká nové infocentrum

19. únor 2018

Důstojného zázemí se po desítkách let výzkumu dočkali speleopotápěči ze skupiny Hranický kras. Radnice v Hranicích na Přerovsku právě zkolaudovala nové infocentrum, kde budou mít vyčleněné prostory pro svoji práci.  Sídlí v nevyužívané památkově chráněné budově vlakového nádraží v Teplicích nad Bečvou. Úkolem informačního centra bude propagace nejhlubší zatopené sladkovodní jeskyně světa, ale i teplických lázní a zbrašovských jeskyní.

S Vlastou Zapatovou z Městského úřadu Hranice stojíme v podchodu na vlakovém nádraží v Teplicích, který dostal novou výzdobu. „Do podchodu jsme nainstalovali fotografie, graficky upravené. Jsou to všechno fotografie z Hranické propasti od potápěčů,“ říká Zapatová.

V rukou už má klíče od nového infocentra, které bude slavnostně otevřeno právě na teplickém nádraží. Původní čekárna se změnila k nepoznání. Část nábytku je stále ještě zabalená v igelitu. „Jsme jedni z těch, kteří iniciovali vznik tohoto informačního centra, které podle nás už dlouho v této oblasti chybí. Vzhledem k tomu, že budova železniční stanice je na takovém strategickém místě, může podle nás obsáhnout propagaci jak Zbrašovské aragonitové jeskyně, tak Hranické propasti i lázní,“ vysvětluje Zapatová.

Spokojeně se tu rozhlíží Barbora Šimečková, vedoucí nedalekých aragonitových jeskyní. Je tu s námi i speleopotápeč Michal Guba ze skupiny Hranický kras. Naproti nám je velká mapa, která představuje celé údolí Bečvy. Jsou na ní znázorněné jak Zbrašovské aragonitové jeskyně, tak lázně Teplice nad Bečvou a Hranická propast. Po stranách najdeme nejdůležitější milníky ve výzkumu propasti. „Tady vidíme poslední velký objev, místo, kam se nám podařilo dostat robotem. Poslední dosažená hloubka je 404 metrů, což z Hranické propasti činí nejhlubší propast svého druhu na světě,“ popisuje Guba.

Samotnou nádražní budovu ještě čeká rekonstrukce

Speleopotápěči před sebou mají stále spoustu práce. „V následujících letech bychom chtěli těch 404 metrů zmapovat, protože zatím nám robot dojel do nějaké hloubky, ale nemáme udělané žádné mapy, žádné řezy. No a potom budeme postupovat dál podle toho, jaké budeme mít technické vybavení,“ dodává Guba.

První testovací ponory v letošním roce plánují speleopotápěči na konec května.

autor: kra
Spustit audio