Zdětín je kolébkou slavného rodu i místem k rekreaci
Zdětín na Prostějovsku patří k oblíbeným rekreačním oblastem. Do katastru obce patří i vyhledávaný Bělecký mlýn, a tak se zde turisté zastavují velmi často. Zdětín však nejsou jen atrakce kolem mlýna a chatové osady, ale také pozoruhodné dějiny sahající hluboko před dobu uvedenou v historických dokumentech.
Nejvíce o dávné minulosti zdejšího kraje vypovídají vykopávky na tzv. Bílovickém hradu. Tyčí se na kopci nad řekou Romží, přímo nad Běleckým mlýnem a opuštěným lomem. Toto pravěké hradiště bylo osídleno už v mladší době kamenné, tedy v období 4 000 – 2 500 let př. n. l. Později tam sídlili lidé platěnické kultury, kteří již znali tajemství železa.
Zajímavé je, že hradiště, mimochodem velmi rozsáhlé a opevněné vysokým valem, bylo využíváno i ve středověku jako sídlo šlechty. Snad z těch dob pochází legenda o hradu, který se údajně propadl do země kvůli prostopášnostem svého majitele. Jeho dcera prý jako bílý přízrak s karabáčem v těch místech chodí a hlídá, aby někdo z duchů takto potrestaných neutekl z pekla. Kdo by to chtěl zkusit, tak na Velký pátek se prý hora otevírá a nabízí ztracené poklady.
V historických pramenech se Zdětín objevuje až k roku 1368, kdy jakýsi Jakub Bělík prodal svůj zdejší lán Marovcovi ze Zdětína. To dokazuje, že tehdy byly majetky v obci rozděleny mezi více majitelů. Ti se poměrně často střídali a kromě drobných šlechtických držitelů byl vlastníkem části obce třeba i augustiniánský klášter v Jevíčku.
Nejstarší zprávy mluví také o zemanském dvorci v obci, podle něhož se jmenoval rytířský rod Zoubků ze Zdětína. Měl stát na místě domů s číslem popisným 30 a 32, v jejichž zdech byly prý ještě v 19. století patrné zbytky starší stavby. Tak to alespoň tvrdí František Faktor v popisu Okresního hejtmanství prostějovského z roku 1898. Podle legendy prapředek rodu jménem Zub sloužil v křesťanském vojsku při bojích proti pohanům v dnešním Polsku a při jedné z bitev prý zachránil svého hejtmana tím, že pohanovi, který jej stahoval z koně, uťal celou ruku. Hejtman mu za to u krále vymohl erb s dvojicí držících se rukou, jedna v červeném, druhá ve zlatém poli.
Náves zdobí kaple a hned tři pietní pomníky
Panský dvůr byl zrušen v roce 1785, kdy byly jeho pozemky přiděleny i novým osadníkům. Součástí dnešního Zdětína je také někdejší vesnice Nechutín. Od roku 1843 byla nejprve dobrovolnou a od roku 1919 pak úřední součástí dnešní aglomerace. V roce 1843 byla také na návsi postavena kaple svaté Anny. Malebná bílá stavba s červenou střechou je dodnes ozdobou Zdětína. Letopočet na desce nad vchodem udává rok zbudování až 1847. Jedná se patrně o rok vysvěcení kaple. Vesnice je dnes přifařena do Ptení.
Pomník padlých v první světové válce postavený před kaplí byl později doplněn o pomník padlých legionářů z obce a následně i zemřelých účastníků odboje za druhé světové války. Další významnou budovou obce je bývalá škola vybudovaná v roce 1876. Dnes je sídlem orgánů obce a knihovny.
Součástí obce je i Bělecký mlýn stojící na samotě u řeky Romže v nejsevernější části katastru vesnice. Jsou o něm zmínky již v 16. století. Sloužil do roku 1928, kdy vyhořel, a na jeho místě bylo v roce 1929 nově vybudováno výletní centrum. Před druhou světovou válkou objekty Běleckého mlýna zakoupil prostějovský továrník Pyrolt a zřídil zde hřebčín. Rekreaci a chovu koní slouží toto místo dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
