Zdravotnického personálu je málo. V Šumperku proto pořádají kurzy pro budoucí sanitáře

16. únor 2018

Psychická odolnost, velká dávka empatie, pohotovost i síla v rukou, to je en několik málo vlastností nutných pro povolání sanitáře nebo ošetřovatele. Šumperská nemocnice už tradičně pořádá speciální kurz, kterým láká nové zájemce o tuto práci.

Jedna ze sester Nemocnice Šumperk předvádí speciální pomůcky, které mají zamezit proleženinám pacientů. Pozorně ji poslouchá i paní Marcela. Kurzu se účastní, aby mohla pracovat v psychiatrické léčebně. „Učení je docela dost, ale baví mě to, je to zajímavé,“ říká.

Někteří kurzisté ale po složení závěrečné zkoušky zůstanou přímo tady v šumperské nemocnici a nastoupí jako sanitáři. Před více než rokem se tak rozhodla i Silva Meixnerová. Práce je to podle ní těžká, ale velmi důležitá. „Staráte se o to, aby se pacienti najedli, jezdí se s pacientem na vyšetření, hygiena pacienta, dáte ho celkově do pořádku, aby byl čistý. Náročné je to hlavně psychicky. Člověk s těmi pacienty musí komunikovat, musí být na ně vlídný, milý,“ popisuje.

Noví kvalifikovaní sanitáři a ošetřovatelé se nehledají snadno. Podle hlavní sestry šumperské nemocnice Moniky Žaitlikové je to důvod, proč tu kurzy pořádají nepřetržitě každý rok. „Nemůžu říct, že by ten závod byl vysloveně malý, ale vzhledem k nedostatku personálu v celé republice, se to samozřejmě dotýká i nás. Lidi dnes mají velkou možnost si vybírat. Když se začínaly kurzy, byl počet účastníků 40, dnes jich máme obvykle do 20, jak kdy,“ uvádí Žaitliková.

Zdravotnický personál je přitom důležitý nejen pro nemocnice, ale třeba i pro pečovatelské domovy pro seniory, jak potvrzuje ředitel mohelnického zařízení Karel Junek: „Máme jak ošetřovatelky na domově pro seniory, kde je nepřetržitý provoz, tak i pečovatelskou službu. Ta práce je velice fyzicky i psychicky náročná.“

Podobné kurzy pro sanitáře a ošetřovatele pořádají například i nemocnice v Přerově nebo Prostějově.

Spustit audio