Že bych si mohl hokejem vydělávat, mi došlo až po prvním roce v extralize, říká obránce Mory Dalibor Řezníček

V zadních řadách Mory je jedním ze základních stavebních kamenů, jednou za čas ale dokáže přispět i na opačné straně kluziště. V posledním utkání před reprezentační pauzou, ve kterém Hanáci v duchu oslav 70. narozenin klubu porazili Kladno 4:1, vstřelil vítěznou branku.

A světe, div se, padla ve vlastním oslabení. „Ani nevím, jestli jsem někdy gól v oslabení dal,“ usmívá se. Gólem přetrhl 40zápasové čekání. „Byl jsem rád, že to pomohlo k bodům, ale jinak jsem nějakou šňůru bez gólu neřešil,“ dodává.

Rodák z Uherského Brodu měl hokej daný už od dětství díky svěmu tatínkovi, který chytal. „Zimák jsme navíc měli kousek od domu, asi to nemělo kam uhnout,“ zmiňuje.

Hokejová cesta pak přirozeně vedla do spádového Zlína. Řezníček patřil do silné generace, která se radovala z dorosteneckého i juniorského titulu. Ani po těchto úspěších podle svých slov ale nebyl hlavou nastavený tak, že by si měl hokejem vydělávat.

Potřeboval jsem kariéru trochu okysličit. Zjistit, jestli zvládnu extraligu hrát i někde jinde, než v mateřském Zlíně.
Dalibor Řezníček, obránce HC Olomouc

„Až když jsem hrál první rok extraligu, tak jsem si teprve řekl: Já bych to fakt mohl hrát a živit se tím. Do té doby to byla spíš zábava, důležitá byla škola a maturita. Přišlo to tak nějak samo,“ popisuje. 

Největším zážitkem pak byl extraligový titul z roku 2014. „Hráli za nás hráči jako Petr Leška nebo Petr Čajánek, k úspěchu to směřovalo. Člověk si v tom mladém věku říká, že bude hrát o titul každý druhý rok,“ říká s úsměvem.

Čtěte také

Hokejista Ondřej Matýs: Cítil jsem, že mě v Olomouci opravdu chtějí. V čem ho ovlivnil Hemský?

V roce 2021 se rozhodl dlouholeté pouto odstřihnout a vydat se o pár desítek kilometrů dál. „Potřeboval jsem kariéru trochu okysličit. Zjistit, jestli zvládnu extraligu hrát i někde jinde než v mateřském Zlíně. Rozhodně nelituju," povídá dnes.

V Olomouci si hokej užívá díky skvělým fanouškům i báječné atmosféře v kabině. Tu podle něj nijak nenarušila ani předsezonní vlna zahraničních posil. „Jsou v pohodě, malá bariéra je jazyk, ale nějak jsme to překonali. Jsou jedni z nás,“ prozrazuje.

Jaké jídlo má rád? Jak vzpomíná na mistrovství světa dvacítek? A proč neabsolvoval první dny oslav zlínského titulu? Poslechněte si kompletní rozhovor.