Zelený čtvrtek

21. duben 2011

Křesťané rozdělili onen velikonoční příběh do třídenní. A tak nám Zelený čtvrtek vlastně připomíná Ježíšovu poslední velikonoční večeři.

V židovské tradici můžeme velikonoční večeři určitým způsobem přirovnat k naší štědrovečerní večeři, protože Izraelité si celý večer připomínali události ze svých dějin. Nebyla to jakási hostina, kdy pozveme hosty, aby se dobře najedli, napili a pobavili, ale velikonoční večeře je rituál, kdy nejmladší účastník této hostiny – chlapec – pokládá otci či nejstaršímu u stolu otázku, proč slavíme tuto noc a následuje odpověď. V této odpovědi si připomínají Izraelité – připomínal si ji Kristus – onu záchranu izraelského národa z egyptského otroctví. Onu cestu pouští, předání Desatera, oněch dvou desek, které hovoří o vztahu člověka k Bohu, ale také o vztahu, který je nutný mezi lidmi navzájem. A při tomto výčtu jednotlivých etap pak končil ten nejstarší u stolu také poděkováním Bohu za všechno dobré, co se odehrálo v posledním období.

Protože jsem naznačil, že se také o Velikonocích očekával Mesiáš, tak byl vždy připraven i pohár. A to pohár pro proroka, který má zvěstovat příchod Mesiáše.

Pohár pro Eliáše

Apoštolové slaví tuto velikonoční večeři v Jeruzalémě. Dnešní turista či poutník může nalézt hypotetický dům, ve kterém se tato večeře odehrála. Zajímavé tedy je, že právě tato večeře, při které se očekával Mesiáš, a způsob hledání a čekání Mesiáše, spočíval v hledání onoho prvně upečeného ječmenného nekvašeného chleba. V okamžiku, kdy byl nalezen, znamenalo to, pokud tomu tak bylo, Mesiáš je tu. Je mezi námi.

Po této večeři na Zelený čtvrtek víme, že Kristus odchází do tzv. Getsemanské zahrady. Víme také, že Kristus spolu se svými učedníky našel útočiště ve čtvrti náboženské skupiny, která nesouhlasila s postojem tehdejšího vedení židovského národa jak politického, tak náboženského. Byli to stoupenci tzv. zbožných, kteří měli vystavěné své příbytky, možná bychom dnes řekli kláštery, u Mrtvého moře v oblasti, která se nazývá Kumrán. V oblasti, kde jsme také našli nejstarší svitky Bible – Starého a mnozí se domnívají, že i Nového zákona. Tam, v této zahradě, je Kristus odhalen na základě Jidášovy zrady a pak i odveden k výslechům a nastává noc Kristova odsouzení. Jsme svědky, že nejenom Jidáš neobstál, ale že neobstál ani apoštol Petr, který pak ze strachu prohlásí, že Krista vůbec nezná. Později lituje.

Vasilij Grigorjevič Perov: Kristus v Getsemanské zahradě. 151,5 x 238. Olej na plátně. 1878.

Tedy Zelený čtvrtek, ta krásná velikonoční večeře, končí nesmírně smutně a bolestně. Je předzvěstí toho druhého dne, který stojí před námi a který nazýváme Velkým pátkem.

autor: Dominik Duka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.