Zemřel fotbalový trenér Petr Uličný, připomeňte si ho v rozhovorech s našimi moderátory
Petr Uličný zemřel ve věku 76 let. Jako hráč prošel Spartou, Plzní a Olomoucí. V Sigmě také nejčastěji trénoval a v roce 2012 ji dovedl k triumfu v Českém poháru. Kromě toho vedl Zlín, Brno, Ostravu, Plzeň, Žižkov, Opavu, Hradec Králové, Ružomberok a naposledy v roce 2015 Znojmo. Dohromady odkoučoval v samostatné lize 413 zápasů, což ho řadí na druhé místo za Petra Radu (476).
Legendární fotbalový kouč Petr Uličný byl hostem ve Větrníku Jirky Matějů ve speciálním studiu v Šantovce, odkud se rozhovor vysílal v rámci festivalu PBR v roce 2019.
2. května 2012 se dočkal také významné fotbalové trofeje, kterou byl zisk Českého poháru se Sigmou. Následně ohlásil konec trenérské kariéry, ale kolem fotbalu se pohybuje neustále.
V rozhovoru probrali úspěšné jarní tažení Sigmy, vstup reprezentace do kvalifikace i používání videa v současnosti. Zavzpomínali také na dávná bouřlivá léta.
„Kdysi jsem v Brně seřval rozhodčího za penaltu proti nám v posledních minutách, a když jsem to večer zpětně viděl v televizi, napsal jsem mu omluvný dopis,“ přiznal Petr Uličný.
Rozhovor Bořka Volného z roku 2016: Disciplinárních hříšníků, vlastně mých následovníků, je mi docela dost líto, říká Petr Uličný
Jednou se mu dovoláte na kulečníkový turnaj, příště zase při skládání střeleckých zkoušek. Sportovní legenda Petr John Uličný alias Hanácké Alex Fergusón zkrátka nezahálí ani v trenérském důchodu.
„A to mám taky ještě pravidelně tenis! S kamošema, bývalýma spoluhráčama, pořád hráváme tenisovy mače v Olomouci. Občas se sejdem taky s dalšíma VIP kamarádama u nás v Kroměříži na Bajdě,“ informuje někdejší vyhlášený fotbalový bouřlivák, jinak ale nesmírně pohodový, přívětivý, upřímný a charismatický společník Uličný.
Kozel a zahrádka…?
Kdo se v roce 2016 dozvěděl o jeho nejčerstvějším „fotbalovém angažmá“, buďto neuvěřil, anebo se možná i upřímně pobavil: Petr Uličný, hrdý rekordman v částkách zaplacených během kariéry na disciplinárních pokutách, se totiž nově stal členem Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace v rámci FAČR.
Tu důrazné (jadrné, ale srdečné) zastání se svého hráče při urážkách z tribuny, jindy zase třeba pověstná vystrčená zadní část těla na hráče v kabině – o důvodech jeho někdejších disciplinárních trestů bylo vyřčeno mnohé.
„Dnes je mi ale těch současných disciplinárních hříšníků, vlastně mých následovníků, docela dost líto. Na zasedáních komise v Praze na Strahově se jich pravda hodně zastávám,“ popisuje Uličný, dnes z pozice člena komise, tedy přesně z té druhé strany.
Všechno je v memoárech
Spolu s novinářem Romanem Smutným vydal trenér své knižní osobní vzpomínky pod názvem Petr Uličný: bouřlivák John. O čem? O všem. A bez obalu. O začátcích v Hanácké Slavii Kroměříž, o tom, jak tamtéž na náměstí „balil kocóra Alču“ (Alena Uličná, pedagožka, dnes téměř 50 let manželka Petra Uličného). Chronologické řazení a zábavné líčení hráčských a hlavně pak trenérských angažmá nabízí snad úplně všechno, co byste o Johnovi rádi znali. Samozřejmě včetně upřímného doznání oněch pokut, ale zároveň taky odměn v jeho sportovní (pracovní) kariéře.
Věděli jste třeba o etapách, kdy musel být Petr Uličný „papírově“ zaměstnán, ať už jako referent propagace v Sigmě Lutín anebo když byl administrativně veden coby horník (ač podle svých slov vlastně nikdy nesfáral)?
Uličného srdce na hřišti i u mikrofonu
Petr Uličný je srdcař. Doslova. Široké, upřímné a naplno nažhavené srdce vždycky při zápasech odevzdával. Co se vztahů s hráči i dalšími kolegy týká, dokázal je vyburcovat, motivovat, řádně zpucovat, pochválit, pobavit i zařadit do svých pověstných „Uličného šuplíčků“ – pomyslných přihrádek dle zásluh, práce i sympatií. Leckdy si ovšem trenér své hráče zlehka otestoval taky při příležitosti si zazpívat – „zabékat“. Zpěv a samozřejmě i zpěváky z fotbalu i odjinud má John hodně rád.
Během povídání jsme nabídli i exkluzivní archivní ukázku z roku 1999, kde se Petrovi Uličnému splnil i nefotbalový sen – s Pavlem Bobkem si zazpívali Veď mě dál, cesto má. Jindy, po fenomenálním trenérském výkonu se Sigmou v roce v 2012, zase novinářům na tiskovce zanotoval Bůh má mě rád…
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
