Židovská synagoga v Heřmanově Městci má opět svoji původní podobu

9. listopad 2015
Česko – země neznámá

Židovské osídlení má v Heřmanově Městci nedaleko Chrudimi dlouhou tradici. První zmínky o něm pocházejí z poloviny 15. století. Největšího rozmachu židovské město zažilo za moudrých majitelů panství - Šporků a Kinských. Svědčí o tom i fakt, že zdejší synagogu přestavil jejich dvorní architekt František Schmoranz.

Původně stávala židovská modlitebna na jiném místě. Dokonce se několikrát stěhovala, podobně jako celé židovské městečko. Naposledy stála na jižním okraji Židovské (dnešní Havlíčkovy) ulice, tedy místa, kde měli Židé vyhrazeno stavět si svá obydlí po požárech v 17. století. Byla ale příliš blízko křesťanského kostela, a tak ji museli přestěhovat hlouběji do židovského města.

V roce 1760 tam vyrostla synagoga barokní, přímá předchůdkyně té dnešní, kterou v roce 1870 přestavěl do novorománské podoby slavný východočeský architekt František Schmoranz. A o pár let později k ní byla přistavěna také jednopatrová budova židovské školy.

Bohoslužby se v synagoze konaly až do začátku 2. světové války. Pak byly zakázány a Židé postupně posláni do koncentračních táborů. Po válce se domů do Heřmanova Městce vrátily jen dvě ženy, a židovská komunita tak v podstatě zanikla.

To už se ale ani žádný obřad v synagoze konat nemohl. Nic v ní totiž nezůstalo. Ze štítu dokonce tehdejší představitelé města sundali desky desatera. Během války sloužila synagoga jako skladiště. A pak začala pomalu chátrat. Nakonec se dostala do stavu, že ani největší optimisté nedoufali v dobrý konec.

Synagoga je dnes kulturním centrem

Záchrana ale nakonec přišla. Nejprve v roce 1991, kdy byla budova synagogy společně s židovskou školou, přilehlým dvojdomkem a židovským hřbitovem zapsána do seznamu kulturních památek. Aby ji o deset let později slavnostně otevřeli zrekonstruovanou tak, že je od své původní podoby z dob největší slávy v podstatě k nerozeznání, a to do nejmenších detailů.

Rekonstrukce synagogy se skutečně vydařila

A i když se tradiční obřady v synagoze už nekonají, slouží lidem z Heřmanova Městce dodnes. Třeba jako koncertní síň a kulturní centrum městečka. Z budovy židovské školy je zase galerie. Obojí rozhodně stojí za zhlédnutí. Zájemce o židovskou kulturu potěší zasvěcený výklad průvodkyně Marie Hrstové, pro kterou se židovská historie stala velkým koníčkem.

Pokud se do Heřmanova Městce někdy vydáte, určitě navštivte nejen synagogu a školu, ale také tamní židovský hřbitov. Údajně se na něm pohřbívalo už od poloviny 15. století, což znamená, že se řadí k vůbec nejstarším a nejzachovalejším židovským hřbitovům u nás.

autor: RUS
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.