Zpěvačka Tereza Mátlová: Měla jsem krásné dětství. Až teď zúročuji, co mi rodiče do života dali

Tereza Mátlová pochází ze šesti sester, narodila se jako druhá v pořadí. „Mít tolik sester má tu výhodu, že když zrovna s některou nemluvíte, tak je tam vždycky někdo, s kým mluvit můžete. Nikdy nás nebylo málo, a ještě lepší je to teď, kdy už každá z nás má děti. Až teď zúročuji, co nám rodiče v životě dali.“

Šťastné dětství

Její tatínek pracoval v České filharmonii a byl pořád někde na cestách. „Tatínek byl velmi vzácný, pořád někam jezdil, ale taky nás často bral s sebou. Jezdila jsem, jak jen to šlo. Moje dětství bylo opravdu krásné.“

„Rodiče žádné z nás nestanovili cestu. Každá si našla to, co chtěla. Třeba moje sestra odjela do Izraele studovat housle. Její cesta byla tedy taky hudební, ale zase jiným směrem.“

Od zdravotní školy k hudbě

Její vlastní cesta k hudbě byla ale trochu komplikovaná. „Po osmé třídě jsem nevěděla, kam jít, a protože mi nešla matematika, gymnázium pro mě nebyla ta správná cesta. Vydala jsem se na zdravotní školu, ale trpěla jsem tam. Bylo to hrozně učení, vstávání, praxe. Každý rok jsem doufala, že odejdu jinam.“

„Nakonec mě to po druhém ročníku začalo bavit, a pak jsem dokonce měla jít studovat do Houstonu. Myslela jsem, že se umění vyhnu. Nakonec ale zakročil můj tatínek. Řekl mi, že je to škoda, že jsem šikovná, a jestli bych se tomu zpěvu opravdu nechtěla věnovat.“

Na hudební dráhu se nakonec vydala. V době covidu ji ale napadlo, že by se do zdravotnictví vrátila. „Myslím, že každý, kdo měl ruce a nohy, chtěl zpočátku pomoci. A také to bylo to první, co mě napadlo. Dokonce jsem volala do jedné nemocnice, že jim ráda pomůžu.“

Muzikálové role

Tereza Mátlová se věnuje koncertování doma i v zahraničí, diváci ji ale mohli vidět i v několika muzikálech. „Miluju muzikál Bídníci, díky tomu, co má v sobě a co má lidem říci. Pro mě je to krásné dílo. Nejblíže mi ale byla Carlotta v muzikálu Fantom opery, protože to je operní zpívání. Vždycky jsem se snažila držet toho, abych úplně nezběhla od operního zpěvu.“

O muzikálovém prostředí se obecně tvrdí, že není příliš přátelské a že v něm panuje velká řevnivost. S tou ale Tereza Mátlová problém nemá. „Já myslím, že mě mají všichni rádi, a kdo mě rád nemá, tak to neříká nahlas. Musím říct, že nemám moc čas na zákulisní drby a ani nejsem ten typ, který by to zajímalo.“

Dřív také koketovala s herectvím, cestou herečky se ale nakonec nevydala. „Člověk si pak musí vybrat, co vlastně chce. Původně jsem sice chtěla kombinovat herectví a zpěv, ale když se chcete vydat jednou cestou a máte třeba i zahraniční možnosti, tak prostě jdete a snažíte se být nejlepší v tom, co děláte.“

Během covidu ale dostala jednu hereckou nabídku. „Nemůžu prozradit, o co jde, protože film ještě neměl premiéru. Točila jsem pro jednu známou americkou společnost a hrála tam roli zpěvačky. Všechno proběhlo v angličtině, s dobovými kostýmy. Jsem za tu zkušenost ráda. Tím, že to bylo v době covidu, tak to vyplnilo vzniklý volný čas.“

Nedávno se také dostala do širší nominace na cenu Thalie. „Kdyby se povedlo do třetice, že bych cenu dostala, tak bych byla ráda. Ale i širší nominace je pro mě velké ocenění a udělalo mi to radost,“ dodává v pořadu Alex a host.

Jak moc se liší operní a muzikálový zpěv? Jaké má profesní ambice? Jde její dcera v maminčiných stopách? Poslechněte si v pořadu Alex a host.