Zuzana Maděrová: Když si člověk jde za tím, co miluje, dokáže cokoliv
Tyto Zálety jsou hodně nevšední. Připomeneme si atmosféru Světového poháru v alpském snowboardingu, který se konal ve Špindlerově Mlýně. Nabídneme rozhovor s olympijskou medailistkou Zuzanou Maděrovou, její maminkou, fanoušky i komentátory.
Já mám kliku, že můžu nahlédnout i na místo, odkud závod komentuje šéfredaktor Redakce sportu České televize Michal Dusík. Zajímá mě, jaká jsou největší úskalí komentování snowboardu?
Člověk musí být trošku chameleon, protože se tam odehrávají dva děje ve dvou drahách. Musíte tak trošku sledovat obě dvě závodnice nebo závodníky, musíte být schopni neustále snímat celý ten obraz. Tady je to dobré v tom, že větší část trati vidím přímo na vlastní oči, takže se můžu podívat. Zatímco, když je to na monitoru, tak je to široko od sebe. Někdy je i problém, že třeba záběr není tak dokonalý, nejsou tam vidět oba dva závodníci. Občas se stane, že se kamera soustředí na jednoho závodníka, pak se roztáhne na šířku, a ten druhý už tam není, vy nevíte proč, protože jste ten pád neviděli.
Ve Špindlerově Mlýně jsem potkala spoustu úsměvů a jeden z úsměvů patří i mamince Zuzany Maděrové. Máte vždycky zavřené oči, když Zuzana jede?
Mám. Spousta lidí mi to nevěří, že to není možné, jenom nejbližší kamarádi a rodina ví, že opravdu nekoukám.
Viděla jsem tu i mladšího bratra. Chápu-li správně, Zuzka má tři další sourozence.
Má starší Aničku, pak ještě má o pět let mladšího Tondu a pak ještě odskočeného Matěje, ten je tady teď s námi. Byli tady oba bráchové, ten jeden už odjel.
Jsou na tom stejně jako vy, mají zavřené oči, když Zuzka jede?
Tak Tonda je velký fanda, taky snowboardista, to je vlastně takový technický delegát naší rodiny, ten kouká, hodnotí svah, dává vyžádané i nevyžádané rady Zuzce. První to s ní konzultuje po závodě, ona mu píše, je takový její důvěrník a pohybuje se v tom prostředí, protože taky závodil. Když to probíhá doma, tak Tonda kouká a pak volá: „Mami, můžeš, pojď sem, už můžeš.“
Moc děkuju Zuzce Maděrové, že si udělala chvilku v náročném závodním dni. Zuzko, gratuluju. Díky vám jsem mohla na chvíli zapomenout na všechny starosti světa. Obrovské poděkování za to, co dokážete s lidmi, když vás pozorují, udělat.
Moc děkuji, moc hezky se to poslouchá. Já jsem totiž zespoda neviděla ty děti, ale právě to mi dělá radost, když slyším, že to opravdu tak je, že to děti inspiruje. To je prostě to, co já se snažím předávat dál, že sport je krásný a že když si člověk jde za tím, co miluje, tak dokáže cokoliv, ať už to je sport, nebo cokoliv vlastně jiného, úplně cokoliv. Je hezké inspirovat lidi k tomu, aby si za tím šli.
Vím, že jste to se zdravím neměla úplně jednoduché. Jste teď na konci sezóny v pořádku a do té další budete startovat s tím, že vaše tělo už má nějaké zkušenosti?
Jsem na tom teď relativně dobře, nicméně není to úplně 100procetní. Stále mě bolí kyčel, kterou jsem měla operovanou, a mám problémy se zády, ale je to dobré. Funguje to všechno dost, aby se s tím dalo závodit. Bolí to třeba při nějakých volnočasových aktivitách. Hlavně, že s tím jde závodit.
Co vás vyčerpá víc - napětí při závodě, závod samotný, nebo pak povinnosti, které logicky jako olympijská vítězka a dnes druhá na světovém poháru máte?
Asi kombinace toho všeho je nejvíc vyčerpávající. Je mi jasné, že to k tomu patří a je to potřeba. Jak jsem říkala, že chci inspirovat další generace k tomu, aby dělaly to, co milují, ať už je to cokoliv, tak myslím, že bez rozhovorů a médií by to nešlo. Jsem si vědoma toho, že všechny tyto části jsou součástí celé cesty a toho, co musím ukazovat a chci ukazovat, takže mi to všechno dělá radost.
Je pro vás důležitá výchova vašich nástupců?
Určitě, je to jedna z věcí, které se chci věnovat, ráda se jí věnuju. Když jsem právě v Liberci, tak ve svém klubu trénuji děti. Není na to samozřejmě v zimě tolik času, ale jsem s nimi v létě. Snažím se snowboardingu vracet to, co dal mně, protože pro mě je to celý život a naprosto to miluju. Chci dětem dávat možnost si ten snowboard vybrat.
Jak to vypadá v přenosovém voze při světovém poháru? Kolik lidí se podílí na přenosu České televize? Co se Alena Zárybnická dozvěděla od fanoušků? Proč sestra Zuzany Maděrová trochu krotí zájem veřejnosti o Zuzku? Dívala se Zuzana Maděrová zpětně na svoji olympijskou jízdu? Poslechněte si celé nevšední Zálety.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
