Zvířata nerespektovala koronavirovou krizi, u nás se prostě žilo, těší mluvčí Zoo Olomouc Ivetu Gronskou
V zoo se narodila spousta mláďat, od lemurů, kočkodanů, koz, sobů, mravenečníka až po žirafu a malého hrabáče v pavilonu Kalahari, což je velký chovatelský úspěch. „Zaměstnanci dnem a nocí vstávali, aby se o něho postarali, protože zpočátku vázlo kojení. Ošetřovatelé odstříkávali mléko, mládě krmili a nakonec díky trpělivosti jejich i matky, paní hrabáčové, začalo pít samo,“ raduje se Iveta Gronská.
Skvěle se má i malý mravenečník. „Je díky mamince, která dělá kotrmelce a přemety, veliký akrobat.“ Na území bývalého Československa je Zoo Olomouc jediná zahrada, ve které se daří mravenečníky čtyřprsté rozmnožovat.
Zoo Olomouc má Iveta Gronská spojenou s dětstvím, trávila v ní hodně času se svým tatínkem. A když pak žila v Praze, brávala do tamní zoo zase svou dceru. Jako zaměstnankyně zoo si musela vytvořit vztah se všemi zvířaty, dokonce i s těmi, které dříve příliš nevyhledávala. Nechce prostě nikomu stranit. „Přiznám se ale, že to mám moc ráda v šelminci. Vzpomínám si třeba na přesun odrostlých lvíčat do spřátelené zoo, to mi tekly slzy, jako by mi odcházely děti do světa.“
Ivetu Gronskou stejně jako všechny ostatní zaměstnance těší, že si lidé po přestávce způsobené nouzovými opatřeními našli do zoo znovu cestu. „Je jich v tomto období dokonce více než loni,“ říká a zve nejen na více než 400 druhů zvířat, ale také na nově otevřené lanové centrum, které potěší děti i dospělé. „Loňská vichřice Eberhard, která vyvrátila stovky stromů, se navíc postarala o krásné výhledy na Olomouc a okolí,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
