Zvonohra na Svaté Hoře v Příbrami byla uchráněna díky jedinečnému zvuku. Dodnes hraje každou hodinu
Svatá Hora v Příbrami ve Středočeském kraji je nejslavnějším mariánským poutním místem v Čechách. Původní kaple stála na tomto místě už počátkem 16. století a dodnes její zdi tvoří součást baziliky. Tu projektoval italský stavitel Carlo Lurago, v té době nejvýznamnější architekt působící na našem území. Mezi jedinečnosti Svaté hory patří také zvonice. Několikrát denně vyhrává začátek refrénu Svatohorského zdrávasu.
Svatá Hora bývala pro svou polohu označována jako duchovní srdce Čech. Už více než 330 let tvoří majestátní panorama nad starým hornickým městem Příbramí. Tento rozsáhlý, raně barokní komplex budov s mnoha věžemi vznikl na místě, které bylo doslova opředené zázraky připisovanými Panně Marii.
Díky zázračným uzdravením Svatou Horu v roce 1634 navštívil císař Ferdinand II. se svým synem a jeho následovník císař Ferdinand II. sem v roce 1646 zavítal dokonce dvakrát. O rok později se rozhodl pověřit duchovní správou původní svatohorské kaple z 16. Století jezuity z nedaleké Březnice.
Jezuité během následujících deseti let vystavěli na Svaté Hoře rozsáhlý poutní areál, který měl odpovídat vážnosti tohoto místa i množství přicházejících poutníků. K návrhu byl přizván slavný italský stavitel žijící v té době v Praze Carlo Lurago, se kterým měli jezuité dobré zkušenosti například ze stavby březnického kostela sv. Františka Xaverského.
Luragův projekt vycházel z předloh italských stavitelů a přinesl do té doby v Čechách neznámé architektonické řešení. Na vyvýšené terase navrhl centrální svatyni obklopenou osmi kaplemi a pod terasou ambit na obdélném půdorysu s dalšími čtrnácti kaplemi. Ještě v 17. století se svatohorský areál stal jedním z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších raně barokních objektů u nás.
Celý svatohorský komplex byl dokončen na počátku 18. století. Svatá Hora vyšperkovaná uměleckými díly mnoha předních malířů, sochařů a štukatérů přitahovala poutníky nejen z blízkého okolí, ale i ze vzdálených míst Čech a Moravy, z Bavor, Rakous i Uher. Celkem bylo zaregistrováno přes tisíc zázraků, jež budily důvěru v pomoc Panny Marie.
Svatohorská zvonice byla do areálu kláštera vkomponována již v roce 1667. Byla tedy od počátku součástí celkových architektonických plánů. Menší věž je umístěná přímo uprostřed ambitů, naproti zadnímu vchodu do baziliky. Vstup do jednopatrové věže je z otevřené dušičkové kaple.
Zvony byly ve zvonici od samotného počátku, nicméně původní zvony se nedochovaly a Matice Svatohorská nechala v roce 1934 na objednávku vyrobit zvony nové, a to v Českých Budějovicích u vyhlášené firmy Rudolf Perner. Na Svatou Horu z Českých Budějovic putovalo celkem osm zvonů. Pět velkých výkyvných a tři menší nevýkyvné, které nemají srdce, ale elektromagnetické bicí kladivo.
Spolu se zvony byla vyrobena i mohutná nosná dřevěná zvonová stolice. Celková váha zvonů je přibližně šest tun. Zvony mají i svá jména. Výkyvné zvony jsou Alfons, Maria, Barbora, Vykupitel a Václav. Doplňují je menší nevýkyvné zvony Anna, Vít a Alois. Zvon Maria odbíjí každou celou hodinu, zvon Alois pak jednotlivé čtvrthodiny. Díky svému jedinečnému zvuku unikly Svatohorské zvony zrekvírování za druhé světové války.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
